Zadržovací nádrž má hlavně bránit tomu, aby se při přívalových deštích nedostávala nevyčištěná voda z kanalizace do řeky. To se stává v případech, když je vody najednou příliš, a čistírny odpadních vod ji nedokážou zvládnout.
Retenční nádrž funguje jako brzda, která má nápor zastavovat. Řeší tak problém, který souvisí s občasným přetěžováním kanalizace na Severním Předměstí Plzně.
Někteří odborníci zdůrazňují, že by bylo vhodnější investovat miliony do toho, aby dešťová voda do kanálu netekla.
Nová podzemní nádrž bude mít objem šest tisíc metrů krychlových a více než 80 milionů korun na její pořízení dá EU. Nádrž má být podle plánu hotová v roce 2022.
Investorem retenční nádrže je Vodárna Plzeň, která patří městu, a stavbu má na starost společnost Strabag. Souběžně s budováním nádrže bude rekonstruovaný Roudenský kanalizační sběrač, což je akce za 80 milionů korun.
Primátor Plzně Martin Baxa prohlásil, že město se chová ekologicky a intenzivněji investuje do oblasti životního prostředí. „Tedy v tomto případě řeší to, jak kontrolovaně regulovat odtok dešťové vody,“ uvedl primátor.
Podle náměstka primátora a předsedy představenstva Vodárny Plzeň Pavla Šindeláře je v současné době pro ochranu stokové sítě při přívalových deštích využívaná odlehčovací komora.
„Ta bude po vybudování nové stavby zrušena a odpadní vody začne zadržovat akumulační prostor nové retenční nádrže. Akce zahrnuje kromě výstavby nové odlehčovací komory také rekonstrukci a přeložky stávajících sítí v dotčené lokalitě,“ uvedl Pavel Šindelář.
Nově budovaná nádrž je ovšem pouze jedním z prostředků řešení následků skutečnosti, že není oddělená splašková kanalizace od dešťové vody. To, že jsou spojené, je přitom hlavní důvod, proč dochází k přetěžování kanalizačního systému.
Relativně čistou dešťovou vodu by přitom bylo lepší využít lépe než svedením do kanalizace. Předseda komise pro životní prostředí rady města, hydrobiolog Jindřich Duras, uvedl, že nová retenční nádrž určité zlepšení přinese tím, že se sníží množství takzvané odlehčovací vody, která se z kanalizace dostává někdy do řeky.
„Ale zároveň je to řešení ze starých časů, kdy se nepřihlíželo k tomu, co se děje nad kanálem. Má to stát 130 milionů a já bych byl rád, kdyby se srovnatelné peníze věnovaly na opatření, aby se dešťová voda do kanálu nedostala. Pak by nebylo třeba retenční nádrže budovat,“ prohlásil Duras.
Zdůrazňuje, že dešťovou vodu je třeba zachycovat a využívat například k zavlažování.