Mladý pár se 23. března odpoledne zastavil během procházky lesem nedaleko Kladrub u místa, které rozryli divočáci. Všimla si totiž, že v listí se třpytí několik penízků. Partneři proto zvedli plochý kámen, pod nímž se nacházely stovky mincí. S pokladem už dál nemanipulovali.
Otec nálezce okamžitě zavolal do muzea. Do terénu vyjel archeolog a vedoucí oddělení prehistorie Západočeského muzea v Plzni (ZČM) Milan Metlička s manželkou, která má stejné profesní zaměření.
„Než jsme se tam dostali, než jsme vyzvedli z práce vybavení, museli tam na na nás chudáci asi dvě hodiny počkat. Tenkrát byla zima, jenom tři až šest stupňů Celsia, takže tam docela promrzli,“ líčil Metlička.
Odborníci místo nejdříve zdokumentovali, poté depot, který byl těsně pod povrchem země, vyzvedli. Druhý den se do lokality vrátili s detektorem kovů, s nímž pro jistotu prošli ještě okolí. Nic dalšího však už nenašli.
Podle Metličky se jedná o unikátní objev pocházející ze 14. století. U podobného za dobu své praxe ještě nebyl. Historická hodnota pokladu činí téměř čtyři miliony korun, cena kovu pak asi 400 tisíc.
Mladému páru náleží desetiprocentní odměna. Krajský úřad teď zpracuje znalecké posudky a zároveň určí, z jaké sumy se odměna vypočítá. Metlička by se přikláněl k první uvedené variantě.
V keramické misce bylo 92 zlatých mincí o váze 325,88 gramů a 343 stříbrných mincí. Archeologové a konzervátorka všechny kousky očistili, což jim zabralo asi dva měsíce.
Zatímco u zlata šla práce dobře, u stříbrných penízků už byl postup komplikovanější. Přidávala se do nich měď, která korodovala.
Peníze mohl v zemi ukrýt zloděj
Význam depotu potvrdil rovněž ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. „Z doby vlády Karla IV. máme poměrně málo nálezů. Šlo o období stability a bezpečnosti, kdy tady neprobíhaly války,“ řekl ředitel.
Doplnil, že s jistotou nelze říct, za jakých okolností se obnos pod zemí ocitl.
Z historického kontextu však v úvahu přichází několik možností.
„Víme, že v polovině čtrnáctého století dochází ke sporům mezi majitelem panství kladrubského kláštera a okolní šlechtou. Vztahy mezi nimi byly poměrně napnuté, což musela řešit i královská komora. Pravděpodobně se jedná o hotovost, kterou dostal posel kladrubského kláštera třeba kvůli obchodnímu jednání v Německu a cestou byl přepaden. Nebo naopak sumu ukryl zloděj, který se bál, že ho někdo chytí,“ nastínil.
Podle Frýdy se za uvedenou částku tehdy dala koupit menší vesnice, najmout zbrojnoši nebo služebníci.
Poklad obsahoval například zlaté dukáty Ludvíka I. Velikého, Karla IV. či Albrechta Rakouského. Součástí byly rovněž stříbrné groše Václava II., Jana Lucemburského a Karla IV.
Zachovalé jsou především zlaté mince, na nichž je stále dobře patrná dobová ražba. Nedostávaly se totiž do oběhu. Jde o milimetr tenké plíšky, které mají v průměru 16 až 17 milimetrů a jejichž váha je 3,5 gramu.
„Zatímco u stříbrných je vidět, že jsou dost otřelé, protože se běžně používaly. Ale i na nich se dá určit, kteří panovníci je razili,“ porovnal archeolog a vedoucí oddělení prehistorie Metlička.
Neobvyklý poklad zůstane v muzeu. Zatím je uložený ve speciálním trezoru. V budoucnu se stane součástí výstavy. „Zřejmě půjde jen o krátkodobou expozici, protože zabezpečení je poměrně problematické,“ uzavřel Metlička.
Nálezy depotů s mincemi nejsou v kraji ojedinělé. Koncem roku 2016 našel chodec v lese na Rokycansku džbán s 521 stříbrnými mincemi, ukrytý nejspíš za husitských válek. Podle tehdejšího Frýdova vyjádření šlo o jeden z největších mincovních nálezů na západě Čech za posledních 30 let.
Jedním z největších nálezů bylo objevení 3 756 mincí od 14. do 17. století při archeologickém průzkumu na náměstí v Kašperských Horách v roce 2009.
Poklad se našel asi pět kilometrů od kláštera v Kladrubech.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
