Obhájci zpochybňovali, že byl Miarko v době činu příčetný, a usilovali o to, aby ho odvolací soud poslal do detenčního ústavu namísto do vězení.
„V žádném případě není na místě upustit od potrestání u takto závažného, připraveného, promyšleného trestného činu a nařídit toliko zabezpečovací detenci,“ reagoval předseda odvolacího senátu Martin Zelenka.
„Je nepochybné, že obžalovaný určitou duševní poruchou trpí, leč to podle našeho názoru nemá takový vliv na jeho jednání, že by bylo možné dospět k závěru o snížení jeho ovládacích schopností,“ dodal předseda.
Rodině své oběti musí Miarko uhradit pět milionů korun za způsobenou újmu.
Daniel Miarko se rozhodl zabít osmnáctiletou Terezu, protože neopětovala jeho city. Definitivně se k činu odhodlal poté, co se dozvěděl, že si dívka našla přítele. To ale ve skutečnosti nebyla pravda.
Miarko se k vraždě přiznal a podle spisu hrůzný čin naplánoval. Doma si vzal dva nože, to pro případ, že by jeden ztratil, a v den dívčiných osmnáctin jel k ní domů do Zdemyslic.
Podle spisu ji chytil do takzvané kravaty a povalil na zem. Pak jí zasadil několik bodných ran. Podle znalců útočil velkou silou. Dívka měla mimo jiné probodnutou hrudní kost a žebro. Probodl jí srdce a srdečnici, tím došlo k prudké a masivní ztrátě krve. Znalci tvrdí, že smrt nastala velmi rychle, v průběhu pěti až sedmi minut.
Poté Miarko rozeslal zprávu o svém činu přes Facebook rodičům, bratrovi a kamarádům. „Zavraždil jsem Terku. Smajlík. Je konec. Skončím ve vězení, snad mě tam zabijou,“ napsal například kamarádce. Na otázku svého otce, zda Tereze zavolal sanitku, stroze odpověděl: „Proč bych to dělal?“
Napsal také kamarádovi, který na zrůdný čin reagoval pouze slovy: „Chceš alibi?“. Ačkoliv o vraždě věděl už krátce po činu, nikomu nic neřekl ani nekontaktoval policii.
Stejně nečinný byl také o tři dny dříve, kdy se mu Miarko svěřil, že dívku zabije. Za neoznámení trestného činu dostal mladík u soudu podmínku.
Po celou dobu hlavního líčení Miarko neprojevil lítost a neomluvil se. Neprojevil empatii ani soucit. Spíše ho zajímalo, jak dlouho bude ve vězení a jak tam s ním budou zacházet. Podle znalkyně z oboru psychologie a psychiatrie má výrazně egocentrické rysy zaměřené na vlastní potřeby či prožitky.
23. ledna 2020 |
„Má porušenou osobnost. Je to disharmonicky strukturovaná osobnost. Jedná impulzivně, je vztahovačný, úzkostný, má nízké sebevědomí. Netrpí žádnou psychickou nemocí,“ shodli se odborníci s tím, že trestný čin spáchal v afektu a jednal racionálně.
Tereza se s Miarkem znala ze střední školy v Plzni. Chodili do jedné třídy, pár měsíců seděli v jedné lavici, chodili spolu do kina, na oběd. Chlapec se do pohledné dívky zamiloval a doufal, že se přátelství promění ve vztah.
Kvůli dívce začal cvičit, podle spisu jeho stav hraničil až s anorexií. Studentka ale jeho city neopětovala. Řekla mu, že žádný vztah nechce.
Miarko nesl odmítnutí špatně. Byl nešťastný a několikrát se doma pořezal. Pokusil se také o sebevraždu, když snědl hrst granulí na krysy. Skončil na psychiatrii a začal brát antidepresiva a antipsychotika.
Přešel na jinou školu, aby se s Terezou nepotkával. Ale nepomohlo to. Ačkoliv spolu více než čtyři měsíce nemluvili, nepřestal na ni myslet a jeho deprese se prohlubovaly. „Tápal jsem, zda mám Terezu zabít, nebo ne,“ přiznal se Miarko.
Čin si naplánoval asi týden před vraždou.
