Loni rekordně přibylo lidí, kteří jsou ochotni darovat kostní dřeň

  8:32
Do registru dárců kostní dřeně loni vstoupilo téměř 11 tisíc dárců. Jde o rekordní číslo od roku 1992, kdy registr ve Fakultní nemocnici v Plzni vznikl. Celkem je zapsaných 96 tisíc dobrovolníků připravených zachránit jinému člověku život. Aby ale většina českých pacientů našla svého dárce v Česku, zapotřebí by bylo jednou tolik.

ilustrační snímek | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Jako řidič Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje pomáhá záchranář Roman denně nemocným a zraněným na Sušicku. Lidem ohroženým na životě se však rozhodl pomoci i jinak.

Před čtyřmi lety se přihlásil do Českého národního registru dárců kostní dřeně a doufal, že právě ta jeho pomůže někomu zachránit život. 

Pomocnou ruku mohl podat loni v prosinci, kdy se stal dárcem. Byl jedním z těch, kteří se stali součástí historického úspěchu registru, který sídlí ve Fakultní nemocnici v Plzni. 

Ten měl totiž loni nejlepší rok od svého vzniku v roce 1992, kdy ho založil nestor novodobé české hematoonkologie Vladimír Koza. Do registru dárců totiž loni nově vstoupilo 10 845 lidí, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku.

Plzeňský kraj je mezi třemi kraji, odkud pochází nejvíce dárců.

Aktuálně je v registru 96 012 dobrovolníků

Aktuálně tedy registr disponuje 96 012 aktivními dobrovolníky dostupnými pro pacienty. Pozitivní je i průměrný věk nově zapsaných do registru, který se již druhým rokem drží na 25 letech.

„Překročit hranici 10 tisíc nově zaregistrovaných je obrovský úspěch, za který děkuji každému z našich spolupracovníků ve všech centrech po celém Česku. Z odborného hlediska mě ale těší nízký medián věku nově zapsaných. Ten se ještě před pěti lety blížil hranici 30 let. Dnes jsme o pět let níže. Čím mladšího dárce totiž dokážeme pro pacienta najít, tím je úspěšnost transplantace kostní dřeně vyšší. Lze říci, že každých 10 let věku dárce navíc zhoršuje vyhlídku na úspěch transplantace o tři procenta,“ uvedl Pavel Jindra, vedoucí lékař národního registru dárců dřeně a primář hematologickoonkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.

Připomněl, že loni se k registraci odhodlalo nepatrně více žen. Přihlásilo se jich 5 619, což je tedy o 393 více než mužů. Nejvíce se hlásili zájemci z Olomouckého, Moravskoslezského a Plzeňského kraje.

České buňky nejčastěji pomohly v Německu, USA a Anglii

Celkem byly krvetvorné buňky odebrány 50 dárcům. Z toho 25 bylo pro pacienty plzeňské hematoonkologie, 25 pro zahraniční.

„České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, USA a Velké Británii, nejdále pak cestovaly do Austrálie,“ přiblížila vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová.

Naopak pacientům plzeňské hematoonkologie pomohlo 68 dárců ze zahraničí, nadpoloviční většinu tvořily krvetvorné buňky z Německa.

Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo zdravotní stav. „V roce 2019 jsme se tak rozloučili s 356 zapsanými,“ konstatoval Jindra.

Podle jeho slov je letošním cílem registru dosáhnout magického čísla 100 tisíc registrovaných dárců. „Pak budeme zhruba v polovině cesty ke splnění letitého snu, totiž aby většina českých pacientů nalezla svého dárce v Česku a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ doplnil Jindra.

A jaká je cesta od potenciálního ke skutečnému dárci? „Oslovila mě transplantační koordinátorka, že jsem se dostal do užšího výběru dárců pro konkrétního nepříbuzného pacienta,“ vylíčil záchranář Roman. Popsal, že odběr krvetvorných buněk proběhl s pomocí přístroje - separátoru.

Krvetvorné buňky sídlí uvnitř kostí, v krvi je jich málo

„Ze samotného zákroku jsem měl jen nepatrnou obavu, vše ale proběhlo naprosto v pohodě. Nepopírám, že pobyt v nemocnici přináší menší nepohodlí, například jsem musel ležet čtyři hodiny prakticky bez hnutí. Ale pocit, že ten druhý je na tom podstatně hůře a já mu mohu pomoci k úplnému uzdravení, žene člověka kupředu,“ sdělil.

Jak uvádí web Českého národního registru, za normálních okolností sídlí kmenové krvetvorné buňky téměř výhradně uvnitř kostí – v kostní dřeni, kdežto v krvi je jich velmi málo. Z vnitřku kostí se získávají jednoduchým odsátím jehlami z dutiny kostí v celkové narkóze.

Pokud se jako u záchranáře Romana odebírají přímo z krve, je potřeba je nejdříve namnožit a vyplavit z kostní dřeně do krve s pomocí takzvaného růstového faktoru, kterému se anglicky říká G-CSF.

„Růstové faktory jsou speciální bílkoviny, které jsou tělu vlastní a kterými si každý organismus reguluje normální tvorbu všech krvinek. Dnes se růstové faktory běžně vyrábějí i jako léky pro některá krevní onemocnění. Bezpečnost jejich podání byla už prověřena i u tisíců zdravých lidí. Vyplaví-li se kmenové buňky pomocí růstového faktoru do krve, můžeme je odtud bezpečně oddělit pomocí separátoru,“ informuje web.

Z hlediska pacienta je někdy výhodnější transplantovat dřeň získanou z kosti, jindy čistý koncentrát kmenových buněk získaný separátorem. Dárce sám má ale právo zvolit způsob, který mu lépe vyhovuje, a jeho přání musí být respektováno.

Odběr kostní dřeně už nemusí tolik bolet (29. 8. 2019)

3. září 2019

  • Nejčtenější

V 92 letech zemřela Anna Váchalová, jako dítěti jí matka uřízla obě ruce

26. března 2024  17:21

I přes hendikep, kdy jí matka ještě jako malé holčičce uřízla obě ruce v zápěstí, se Anna Váchalová...

Tři učitelky ze školky na Plzeňsku okusily HHC. Po práci skončily v nemocnici

23. března 2024  11:50

Policisté se od pátečního večera zabývají intoxikací tří učitelek mateřské školy v Holýšově na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sedm let za mřížemi, navrhuje žalobce Berbrovi. Vyšší trest pro Rogoze?

26. března 2024  11:53,  aktualizováno  12:25

Státní zástupce Jan Scholle navrhuje pro Romana Berbra, hlavního obžalovaného v kauze údajné...

Na přechodu v Plzni srazil autobus staršího muže, ten na místě zemřel

25. března 2024  8:42

Tragická nehoda se stala v pondělí ráno na Karlovarské třídě poblíž zastávky U Družby v Plzni....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Odborníci z plzeňské univerzity vyrobili past na obávanou sršeň asijskou

28. března 2024

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) společně s partnery vyrobila první testovací sérii pastí pro...

Na zámku Kozel opět přistáli draci. Výroba jednoho trvá 40 dní

29. března 2024  9:20

V jízdárně zámku Kozel se zabydlely figuríny draků. V pátek tam začíná výstava výtvarníka Aleše...

Odborníci z plzeňské univerzity vyrobili past na obávanou sršeň asijskou

28. března 2024

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) společně s partnery vyrobila první testovací sérii pastí pro...

Plzeň chce postavit rampu pro vozíčkáře a seniory do vod Kamenného rybníka

28. března 2024  8:58

Rampu pro snazší vstup do vody se chystá zřídit Správa veřejného statku Plzně na břehu Kamenného...

PlaneStation musí opustit letiště Líně, potvrdil soud. Firma se chce bránit

27. března 2024  11:46,  aktualizováno  12:58

Odvolací soud ve středu projednal spor armády a společnosti PlaneStation kvůli pronájmu letiště v...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...