„Snížení ztráty považuji při desetiprocentním navýšení mezd zdravotnického personálu za zázrak. Roli hraje fakt, že nám klesá počet výkonů. S tím, že budeme ztrácet pacienty jsme vůbec nepočítali,“ řekl plzeňský hejtman Josef Bernard z ČSSD.
Opoziční zastupitel Richard Pikner z TOP 09 dlouhodobě prosazuje, že jednou z cest, jak situaci krajských nemocnic zlepšit, je specializace jednotlivých zdravotnických zařízení na určitý obor.
„Tomu musí předcházet jasná vize a souhlas zastupitelstva. Ať chceme nebo nechceme, některá oddělení v určitých nemocnicích budeme muset zavřít z důvodu nedostatku personálu,“ uvedl nedávno pro časopis Plzeňského kraje.
S tím souhlasí i Bernard, podle kterého je možné vybudovat špičkové krajské špitály. Problém je podle něj v tom, že krajské nemocnice za veškerou poskytnutou péči nedostávají zaplaceno.
„Kraj nechce jít cestou omezování péče jen na segment, který zaplatí zdravotní pojišťovny,“ podotkl hejtman.
„Tam, kde výkonů přibývá, jako třeba v Klatovech, zase narážíme na strop stanovený pojišťovnami. Když nárůst poskytnuté péče překročí devět procent, zdravotní pojišťovna to neproplatí,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana pro ekonomiku Marcela Krejsová.
Bernard připomněl, že platby se neodvíjí od předcházejícího roku, ale takzvaným rozhodným obdobím pro platby za rok 2018 byl rok 2016. „To nás v loňském roce v Klatovské nemocnici připravilo o 50 milionů korun. I přesto jsme managementu vzkázali, aby v žádném případě neutlumoval péči,“ řekl hejtman.
Nemocnice tak podle něj postupovala jinak, než tomu bylo v minulosti, kdy se péče omezovala v návaznosti na to, jaká platba se očekávala od pojišťoven.
Opakem toho, co se děje v Klatovech, kde přibylo pacientů, jsou nemocnice v Rokycanech a Domažlicích.
„V Rokycanech nám bohužel ubývají výkony, zásadním způsobem klesají i v Domažlicích. Rokycany jsou naší jedinou nemocnicí, která si nevydělá ani na vlastní mzdy,“ upozornil Bernard s tím, že i přesto do ní hodlá kraj investovat a dál s ní počítá.
Problémem podle něj je, že mnoho lidí dává přednost léčení ve fakultních nemocnicích, kde jsou špičková pracoviště.
„Děje se to i v jiných krajích. Zkrátka systém umožňuje, aby lidé vyhledávali co nejlepší odbornou péči pro zákroky, které by se měly dělat v krajských nemocnicích. Je to běžné tržní chování, já s tím nic neudělám,“ říká Bernard.
Pacienti vyhledávají co nejlepší odbornou péči
Jaroslav Zimmermann, ředitel soukromé plzeňské Mulačovy nemocnice ze skupiny Privamed, uvedl, že problémem Plzeňského kraje je nízká lidnatost určitých spádových teritorií.
„Když Domažlicko má asi 35 tisíc obyvatel a jiné okresy třeba na jihu Čech 50, 60 tisíc, pak je na místě otázka, jestli má být na každých čtyřiceti kilometrech pětioborová nemocnice s 24hodinovou péčí. Pokud tu takové nemocnice jsou, díky malému spádu je jejich ekonomická bilance horší než v jiných krajích,“ konstatoval.
Jisté je ale to, že se rozplývá cíl, ke kterému se před téměř dvěma roky zavázali noví manažeři Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje, dnes Nemocnic Plzeňského kraje. Odhadli, že za dva a půl roku se roční ztráta nemocnic sníží na 130 milionů korun.
