„Návštěvníci si mohou prohlédnout ve skutečném krytu pracoviště telegrafisty či ošetřovnu. Expozice připomíná období studené války,“ zve mluvčí radnice Radek Tulis.
K vidění jsou i plynové masky z různých období, jedna plátěná dokonce z roku 1938. I po osmdesáti letech je kompletní a funkční. Průvodci ukážou také novější masku s pítkem, kterou používali vojáci v Kuvajtu. Mohli tak přijímat tekutiny i ve velkých vedrech, aniž si museli masky sejmout.
Trasu připravili pracovníci správy podzemí. Návštěvníkům také připomenou, jak se dříve využívaly sklepy pod domy. Za dřevěnou ohradou mají vyskládané zavařeniny.
„Chybí nám tam ještě domácí rybízák, slivovička a troška uhlí,“ usmál se správce jihlavského podzemí Jan Šustr.
Od sklepů se pak turisté vydají chodbami do krytu, který je plný dobových předmětů.
Za pozornost stojí, jak kdysi vypadala ošetřovna raněných. K vidění je dobová spojovací technika či filtry vzduchu. Průvodci také lidem ukážou, jak se měřila radiace, zamoření vzduchu.
Kryt je opatřen těžkými ocelovými dveřmi. A také nouzovým východem ústícím do spletitých chodeb jihlavského podzemí. Touto cestou se dá v kritické situaci dostat do sklepení magistrátu.
„Naposledy jsem tudy prolezl já, když jsme tam dělali elektriku,“ poznamenal správce Šustr.
Před půlstoletím bývalo pod Jihlavou celkem 83 krytů
Příchozí také uvidí dobové hygienické potřeby a sociální zařízení.
Zajímavosti o podzemí v Jihlavě Při úpravách povrchu Masarykova náměstí a ulic byla v minulosti zaslepena většina ventilačních šachet, což způsobuje zvýšenou vlhkost vzduchu v podzemí. Teplota se v něm pohybuje mezi 8 a 12 °C. V roce 1978 amatérští speleologové objevili takzvanou „svítící chodbu“. Její stěny jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. Chodba se nachází asi 11 metrů pod povrchem země. Je největší raritou podzemí. Pro návštěvníky jsou připraveny též expozice věnované středověkému dolování. K vidění jsou i ukázky zpracování rudy. |
„Expozice může být atraktivní pro všechny věkové kategorie. Mladí se s něčím takovým nikdy nesetkali a měli by vědět, co se zde v minulých desetiletích dělo. Starší si mohou zavzpomínat, jakkoliv může jít o poněkud hořké vzpomínky na podivnou dobu,“ poznamenal primátor Jihlavy Rudolf Chloupek, který už se byl na místě podívat.
V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo v Jihlavě celkem 83 krytů. V devadesátých letech byl systém civilní obrany zastaven. Kryty jsou dnes obvykle bez využití, nebo slouží jako sklady či sklepy.
„Tento kryt byl vybudován pro pracovníky Městského národního výboru Jihlava. Má několik místností. V jedné zní autentický záznam rádiového hlášení, které dvacátého srpna 1968 oznámilo překročení státních hranic vojsky Varšavské smlouvy,“ přiblížil další zajímavost Jan Šustr.
Prohlídka zhruba dvousetmetrové trasy pro desítku dospělých nebo patnáctičlennou skupinu dětí zabere třicet až padesát minut podle zájmu návštěvníků. Průvodce povypráví o historii i účelu využití jihlavského sklepení a krytů. Návštěvníci si navíc na informačních tabulích zjistí více o historii civilní obrany.
Projdou kolem sklepních kójí do podzemních chodeb.
„Lidé mimo jiné uvidí i technologie pro práci v podzemí. Nebo nešetrné zásahy, kdy sice byla zajištěna větší stabilita chodeb vybetonováním, ale byl nenávratně poškozen původní vzhled středověkého podzemí a narušen křehký systém odvodňování podzemních prostor,“ vysvětlil Šustr.
Příprava zabrala třem lidem rok, původně to byly opuštěné chodby
Dospělí zaplatí za vstupné do podzemního krytu 70 korun, důchodci a studenti 40 a děti třicet korun. Lístky na prohlídku je možné zakoupit u vstupu do podzemí vedle městské knihovny.
Zde se návštěvníků ujme průvodce, se skupinou přejde ke schodům pod povrch země, které jsou na Masarykově náměstí, přesněji v domě číslo 6.
Turistům se nejprve dostane poučení, co je třeba dodržovat při pohybu v chodbách. A samozřejmě se také dozvědí, co je nad nimi. Též si připomenou, jak se kdysi ve školách učila branná výchova.
Novou trasu si přišel před otevřením prohlédnout i náměstek primátora Vratislav Výborný. „Délesloužící si tohle ještě pamatují v praxi. Já jsem měl modrou knížku, nebyl jsem na vojně, tak jsem se musel věnovat civilní obraně,“ prozradil Výborný po prohlídce.
Kryt připravili tři pracovníci správy podzemí. „Chodili sem pracovat i ve svém volném čase. Původně to vypadalo úplně jinak, byly to opuštěné chodby a sklepy. Ta příprava trvala zhruba rok. Doufáme, že turistická sezona prokáže životaschopnost tohoto nového okruhu,“ věří další náměstek primátora Radek Popelka.
Do nově zpřístupněných prostor zapůjčil vybavení třeba hasičský záchranný sbor. „Část věcí dodal ze své osobní sbírky pan Šustr ze správy podzemí,“ doplnil Popelka. Připravení nové trasy stálo 200 tisíc korun.
Druhou největší síť podzemních chodeb razili horníci od 14. století
Jihlavské podzemí je významnou historickou stavební památkou. Co do rozsahu přímo pod městskou zástavbou je po Znojmu druhým největším v Česku. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích. Nacházejí se téměř pod všemi domy historického jádra města.
První podlaží razili havíři ve 14. století, druhé a třetí pak v šestnáctém století. Historici se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům.
Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest, a tak v době, kdy význam těžby stříbra poklesl, začal ve městě prudký rozvoj obchodu a řemesel.
Kupci a řemeslníci si pro uskladnění svého zboží a výrobků rozšiřovali stávající sklepy, na jejichž prohlubování pracovali zkušení místní horníci.
V 19. století při budování vodovodů a výstavbě nových domů bylo mnoho chodeb zasypáno sutinami. Často tím byl porušen starý odvodňovací systém, chodby se plnily vodou a musel být pracně hledán původní odtok, aby nedocházelo k podmáčení základů.
Narušila se také ucelenost labyrintu, neboť mnozí majitelé domů oddělovali postupně průchozí chodby zdmi. Za německé okupace byla potom část chodeb upravena jako protiletecké kryty. Po válce nebyl zpočátku o podzemí zájem, až v roce 1957 byl jeden kilometr chodeb zpřístupněn veřejnosti.
V šedesátých letech byly téměř všechny chodby zpevněny betonovou krustou, podzemí bylo vyčištěno a obnovil se středověký odvodňovací systém. Sanací se profil některých chodeb snížil, pouze zpřístupněný úsek byl ponechán v původním stavu. V roce 1969 bylo podzemí pro veřejnost uzavřeno a prohlídky byly obnoveny až v roce 1991.
