Na druhou pozici se dostalo hnutí ANO Andreje Babiše s necelými 13 procenty a 9 procent překročila také TOP 09. Povinnou pětiprocentní hranici, která je potřebná pro zastoupení v krajském zastupitelstvu, přesáhla i kandidátka sdružení Ne ilegální imigraci, KDU-ČSL, Moravanů a společné uskupení Soukromníků a Svobodných.
„Mladí lidé dávají přednost krajně pravicovým stranám. Je to varování, jež ukazuje na selhání tradičních stran, které s aktuálním tématem migrace nepracují příliš chytře. Naopak se tohoto tématu chopily extrémní strany,“ upozornil zlínský politolog Karel Kouba.
SPD dali své hlasy studenti učňovských a středních odborných škol, u gymnazistů naopak zvítězili lidovci. „Probírali jsme programy jednotlivých stran a nebylo moc složité se v nich vyznat,“ zhodnotila Tereza, studentka třetího ročníku Střední školy hotelové Zlín.
Do celorepublikového hlasování, které uspořádala organizace Člověk v tísni, se zapojilo sedmnáct středních škol ve Zlínském kraji. Vyzkoušet si volby do krajského zastupitelstva mohli studenti starší patnácti let. Pracovali se stejnou nabídkou stran a sdružení, jež do říjnových voleb kandidují.
Mezi zapojenými školami v kraji byla čtyři gymnázia, tři učiliště a 12 středních odborných škol. Účast studentů tak nebyla moc vysoká ani reprezentativní. V celém kraji je totiž na 60 středních škol.
„Nelze z toho příliš usuzovat, jaké by měla ta která strana preference,“ upozornil Kouba.
Ve Zlínském kraji dosud vládnoucí strany a hnutí – sociální demokracie, SPO, Starostové a nezávislí nebo ODS – u studentů příliš neuspěly. ČSSD dostala 2,6 procenta hlasů, Starostové 3,4 a ODS 4,8 procenta.
„Překvapilo mě to, protože na naší škole více než polovinu hlasů dostala lidová strana. Ale jak se zdá, studenti cítí nejistotu a strach z migrační situace a je potřeba to s nimi rozebírat,“ konstatovala Aranka Řezníčková z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži.
