Vzácná vřesoviště vznikla na dopadových plochách zrušeného vojenského prostoru především vlivem odstranění smrkové monokultury a dlouholetým působením požárů a rozrušováním půdy během vojenských cvičení.
„Vřes obecný nesnáší zastínění korunami stromů a k úspěšnému zmlazování vyžaduje obnaženou minerální půdu. Po ukončení vojenského výcviku ale tyto plochy zarůstají náletovými dřevinami, hromadí se tu opad ze stromů a brání uchycení semenáčků vřesu. Přestárlé keříky vřesu postupně odumírají a bez potřebné péče, jakou jsou i řízené požáry, hrozí vřesovištím postupný zánik,“ vysvětlil Martin Adámek z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Středeční vypalování porostu se konalo na dvou oddělených částech dopadové plochy Jordán, která má celkovou rozlohu 450 hektarů. Jedna vypalovaná plocha zabírá 0,18 hektaru a druhá 0,27 hektaru. Pracovníci CHKO udělali vše pro to, aby minimalizovali riziko ohrožení živočichů.
Akce, která skončila v 18 hodin, byla zároveň cvičením pro hasiče, kteří si vyzkoušeli zásah ve specifickém prostředí s pyrotechnickou zátěží.
„Chceme nalézt taktický zásahový koncept využitelný i pro další dopadové plochy, zaměřený zejména na dopravu dostatečného množství vody na místo zásahu a požární obranu bez toho, že by hasiči museli do dopadové plochy přímo vstoupit,“ řekl velitel cvičení Jan Hora.
Akce se účastnilo více než sto lidí, šíření plamenů monitoroval také dron. Plochy, kde už byl požár nežádoucí, kropili hasiči preventivně pomocí vrtulníku s vakem.
Řízené požáry jsou součástí Plánu péče o CHKO Brdy, který schválilo ministerstvo životního prostředí.
„Nyní jsou pro řízené hoření vřesu téměř optimální podmínky, relativně vysoká vlhkost půdy i dřevní hmoty rostliny. V jiném ročním období, třeba v létě či na podzim, by bylo mnohem větší riziko nekontrolovatelného šíření požáru. V zimě či brzkém jaru zase podmínky neumožňují efektivní spalování rostlin,“ podotkl vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.
