V současnosti má Západočeská univerzita téměř 13 tisíc studentů. Roční obrat se pohybuje zhruba ve výši dvou miliard korun. Škola chce nabízet především studia, jejichž absolventi budou mít šanci na trhu práce.
„Za těch uplynulých pětadvacet let jsme především dokázali, že jsme univerzitou ve smyslu univerzitního, univerzálního vzdělání. To je velmi důležité,“ je přesvědčen stávající rektor ZČU Miroslav Holeček.
Podařilo se podle něj vybudovat i chybějící humanitní obory, což dodává instituci na významu nejen v rámci města, ale i celého regionu.
Západočeská univerzita vznikla v září 1991 sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty v Plzni. Ve stejnou dobu vznikly i další čtyři regionální univerzity, mimo jiné v Ostravě nebo Českých Budějovicích.
V Plzni postupně přibývaly další fakulty a ústavy, až se číslo ustálilo na nynějších devíti fakultách, dvou samostatných vysokoškolských ústavech a třech výzkumných centrech.
„Samozřejmě jednotlivci určité výhrady ke sloučení měli, nicméně to nebyl nijak výrazný odpor. Došlo k tomu poměrně klidně,“ vzpomíná Josef Průša, první kvestor ZČU, který později instituci řídil po dvě funkční období z křesla rektora.
Vznik univerzity považuje za prospěšný, pozitivně vnímá také její regionální charakteristiku. „To je velká přednost, spolupráce s regionem se hojně skloňuje také v nejrůznějších evropských žebříčcích,“ konstatuje Průša.
Rozvoji této vzdělávací instituce podle Průši do značné míry pomohl i fakt, že objekty v majetku města využité ke vzdělávání univerzita díky vstřícnosti zastupitelů dostala k volnému využití formou bezplatné výpůjčky.
Významným milníkem v pětadvacetileté historii školy byl jednoznačně rok 2010. Rok, kdy se rozhodlo, že Západočeská univerzita vybuduje hned několik výzkumných center, především evropské centrum excelence NTIS při Fakultě aplikovaných věd.
Pověstí univerzity přitom otřásaly události spojené s Právnickou fakultou. „V tomto roce sice byla aktuální kauza Právnické fakulty, nicméně si myslím, že i přesto to byl rok, kdy se z mého pohledu univerzitě dařilo nejlépe. Schválili nám všechny projekty na vybudování výzkumných center, o které jsme požádali,“ zamýšlí se Josef Průša.
Program oslav
|
Výzkumná centra podle něj pravidelně přispívají ke kladnému hodnocení ZČU v rámci celé republiky. „Pravidelně se umisťujeme hned za těmi metropolitními, konkrétně Univerzitou Karlovou, ČVUT či Masarykovou univerzitou. To je velký úspěch,“ je přesvědčen Průša.
Navzdory skandálu na právech byl podle Miroslava Holečka tím nejlepším v historii rok 2009. „Kondice univerzity se projevila právě v tom ohledu, že jsme měli odvahu o vybudování výzkumných center usilovat,“ míní Holeček a dodává, že projekt připravit a později realizovat je opravdu mimořádně složité.
Nicméně právě ve výzkumných centrech vidí Holeček výjimečnost ZČU. Vědci se zde na špičkové úrovni věnují oborům, které stojí na historických kořenech.
„Studenti se zde nejen dozvědí základní poznatky a získají je v souvislostech, ale také zjistí, jak jsou aplikovány,“ pochvaluje si Holeček a dodává, že špičkové obory existují na ZČU nejen v tradičních technických oborech, ale i v těch humanitních.
Instituce s téměř 13 tisíci studenty se, stejně jako ostatní vysoké školy, musela vypořádat s výraznou proměnou financování.
Josef Průša vyčíslil, že v roce 2004, když usedal do křesla rektora, tvořily základní dotace na studenta 76 % rozpočtu. Když v roce 2011 jako rektor končil, bylo to už jen 26 %.
„Navíc za poslední roky poklesl základní příspěvek na studenta zhruba z 35 tisíc na necelých 27 tisíc v loňském roce,“ připomněl Holeček, podle něhož to ovlivňuje například Pedagogickou fakultu, která je silně podfinancována. Akreditační komise kvůli tomu na svém únorovém zasedání dokonce pohrozila omezením akreditací (více o tom čtěte zde).
