VIDEO: Byli jsme uvnitř stroje, který razí nejdelší tunel. Podívejte se

Do samého nitra obřího razicího štítu, který pod zemí u Plzně hloubí nejdelší železniční tunel v Česku, se ve středu podívali reportéři iDNES.cz. Nejdřív jeli tunelovým „kabrioletem“ a pak zdolali desítky schodů, aby se dostali až k muži, kterému tady nikdo neřekne jinak než pilot.

Razicí štít Viktorie má před sebou poslední kilometr jižního tubusu železničního tunelu mezi Kyšicemi a okrajem Plzně. Jenže teď se na několik dnů zastavil, aby se připravil na nejtěžší práci. Bude se muset prokousat skálou pod vrchem Chlum, kterou tvoří hornina zvaná spilit (více čtěte zde).

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Technici už v hlavě štítu vyměnili řezné nástroje. „Teď děláme úpravy přímo za hlavou. V měkčích horninách se takzvaná rubanina dopravovala na spodek stroje a pak šnekovým dopravníkem na pásy, které ji vynášely ven před tunelový portál. Tak to ale ve skále, takzvaném hard rocku, dělat nemůžeme. V něm se rubanina musí dostat do středu stroje a pak je speciálními velkými lopatami předávána na pásové dopravníky,“ vysvětlil šéf razičů Štefan Ivor z Metrostavu.

K dopravě novinářů nitrem tunelu použili stavbaři vozítko, kterým normálně převážejí části betonových prstenců. Jen betony nahradily lavičky. „To je náš tunelový kabriolet,“ řekl s úsměvem stavbyvedoucí Václav Anděl.

Pod vrcholem tunelu vede roura, která žene ke štítu vzduch od kyšického portálu. Podél už hotového úseku jsou řady trubek, kabelů, světel i různých plošin. V pravidelných intervalech jsou na stěnách cedulky s informací o vzdálenosti od začátku tunelové roury.

Posledních asi 400 metrů už není tunel rovný jako přímka, ale stáčí se doleva. Brzdíme. Před námi se objevuje zadní část Viktorie.

Razicí štít je dlouhý téměř 120 metrů a váží 1 800 tun. Projít od jeho konce až na začátek znamená zdolat spoustu schodů kolem uzavřených hučících skříní. Řídicí pracoviště operátora je zhruba třicet metrů za razicí hlavou. Muži, který celý kolos ovládá pomocí tlačítek, tu říkají pilot.

Přesouváme se přímo k razicí hlavě. Z jejího nitra jsou slyšet lidské hlasy, občas se ozve bouchání. Mezi červenými profily hlavy je vidět kousek skály. Na dálku hladký, lesklý. Když na něj dopadne ostřejší světlo, jsou na něm proužky. Ty jsou od řezných nástrojů.

Jak vznikají stěny tunelu

Prstence, které tvoří stěny tunelu, skládá razicí štít Viktorie ze speciálních betonových profilů. Jeden prstenec dokončí, mohutné písty se o něj opřou a hlava vyrazí další dva metry tunelu. Pak se stroj zastaví. V přesném pořadí seskládá další prstenec, mezi něj a horninu je vpravena speciální hmota, stroj vyrube další dva metry tunelu, a vše se znovu opakuje.

„Uvidíme, jak skála bude tvrdá a abrazivní, jak často budeme muset měnit řezné nástroje na hlavě,“ říká Ivor.

Asi za dva měsíce by se měli stavbaři s Viktorií posunout až k budoucímu plzeňskému portálu. Místy budou až 90 metrů pod povrchem. Naopak nejtenčí nadloží zaznamenali nedávno, když byli pod silnicí do Bukovce. Tam bylo nad vrcholem štítu přibližně jen necelých deset metrů.

Až se Viktorie dostane na kraj Plzně, technici rozeberou razicí hlavu a převezou ji zpátky do Kyšic, odkud začnou ražbu severního tubusu. Zbytek stroje do Kyšic odcouvá už hotovým tunelem.

Kompletní výstavba železničního tunelu má stát téměř dvě miliardy korun. Po jeho zprovoznění se má cesta vlakem mezi Plzní a Rokycany zrychlit až o deset minut.