Prostranství před nádražní budovou projde celkovou úpravou, získá nový povrch a přibudou tam další parkovací místa.
Pozoruhodné ovšem je, že se do prostoru před nádražím nevrátí zastávky tramvají. Ačkoliv se to v minulosti i plánovalo, a jeden z mostů bude mít proto dokonce rozměry, které s tím počítají. Kritici nynějšího projektu to považují za velkou chybu. A nelíbí se jim ani to, že před nádražní budovou má být v podstatě jenom veliké parkoviště.
O potřebě rozšířit prostor pod mosty se ve městě mluvilo roky právě v souvislosti s myšlenkou vrátit do podjezdu blíž k centru tramvajové zastávky, které u nádraží dříve byly. Jejich odsunutí před lety bylo a je považováno za obrovskou chybu, která zkomplikovala přestup z vlaků na městskou dopravu.
Přestavbu mostu provádí Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a její zástupci tvrdí, že projekt vychází mimo jiné z požadavků města souvisejících s plánem na úpravu přednádražního prostoru.
Proč se tedy k nádraží nepřiblíží zastávky tramvají? „To se do projektu nepovedlo dostat,“ reagoval dopravní specialista Správy veřejného statku města Plzně Ondřej Vohradský.
Tvrdí, že když se připravoval projekt, byli proti vybudování zastávek zástupci Policie ČR. Odmítavé stanovisko prý souviselo i s nechutí zřídit k zastávkám přechody pro chodce. Překážkou byl údajně i požadavek spojit zastávky s podchodem pod křižovatkou Americké a Sirkové ulice.
Náměstek primátora pro dopravu Petr Náhlík z KDU-ČSL potvrdil, že se původně s zastávkami pod mostem počítalo. „Podjezdy jsou na základě požadavku města navržené v takových parametrech, aby se tam tramvajové ostrůvky mohly vrátit,“ prohlásil.
I on se odvolává na to, že plán zkrachoval kvůli odporu policie. „A projekt musel být zpracován tak, aby bylo možné požádat o evropské dotace včas,“ sdělil. Podle Náhlíka je možné se k tématu vrátit za pět deset let, pokud to bude nutné.
Architekt Petr Domanický, který se zajímá o problematiku veřejných prostranství a zástavby Plzně, pokládá krach plánu na návrat zastávek za důsledek nedostatku vůle zástupců města.
Před nádražím v Plzni stavěly tramvaje v první polovině 20. století (na snímku) a pak i v 90. letech.
Tvrdí, že chybí snaha řešit podobné záležitosti koncepčně s ohledem na urbanismus Plzně.
„Budeme rozšiřovat viadukty na parametry státní silnice, která má výhledově vést úplně jinudy. Před nádražím uděláme ještě větší parkoviště, než tam je. Je to špatně. Pokud to člověk srovná například s prostorem před nádražím v Hradci Králové, padne na něj smutek,“ uvedl Domanický.
Zdůrazňuje, že oblast kolem křižovatky Americké třídy a Sirkové ulice je v důsledku zásahů v osmdesátých a devadesátých letech z urbanistického pohledu naprosto znehodnocená a potřebuje komplexní řešení.
„O místě před nádražím se přitom už dvacet let mluví a ví se, že je to průšvih. Místo nápravy se jen nabaluje jedna absurdita na druhou. A výsledek je, že před hlavní nádražní budovou, což by měl být reprezentativní prostor, bude parkoviště. Prosazují se tady technicistní řešení, u kterých nejsou v první řadě architekti a urbanisti. Při takovém přístupu města vzniká jeden velký zmatek,“ konstatoval Domanický.
