Loni a předloni tady tvořili drogově závislí novorozenci třetinu ze všech 162 přijatých miminek. Přitom ještě před lety to bývaly jen výjimky. „Tento trend u nás začal zhruba před pěti lety. Dnes už jde o velký problém,“ popsala ředitelka Dětského centra Plzeň Jana Tytlová.
Podle ní začala rodit generace matek, která měla snadnější přístup k drogám. „Někteří argumentují tím, že naše generace měla alkohol a oni mají drogy a nevidí v tom problém,“ uvedla Tytlová.
Drogově závislé rodičky podle ní zpravidla nebývají klasickou skupinou sociálně slabých matek se slabším mentálním vývojem, ale většinou jde o ženy se vzděláním, které se z nějakých příčin dostanou na šikmou plochu. A některé pak nepohrdnou podanou pomocnou rukou.
„My matku podpoříme tak, že ji přijmeme i s dítětem. Žena může odejít na detoxikační léčbu a my se staráme o miminko. Když vydrží ve svém úsilí, tak jí domluvíme komunitní léčbu v jižních Čechách u Karlova, kam odchází i s dítětem,“ popsala Tytlová.
Některé matky se léčí i ambulantně s pomocí neziskových organizací jako je v Plzni Ulice či K-centrum.
Léčbu ale potřebují i děti s abstinenčními příznaky. U některých dětí se podle ředitelky centra objevují abstinenční příznaky lehkou formou, kdy je dítě například jen dráždivější. Pak díky ošetřovatelským opatřením, jako je například opakované krmení v klidu, doženou miminka během několika měsíců zdravé děti.
„Pak jsou ale ty, které mají výrazné abstinenční příznaky. Takové dítě už musí v porodnici dostávat tlumivé léky. S tím se pokračuje i u nás a my je postupně vysazujeme,“ líčí Tytlová.
Není to podle ní jakási metadonová léčba, kdy se berou malé dávky drog, ale dítě dostává léky ze skupiny barbiturátů, které mají vysoký tlumící účinek na centrální nervovou soustavu.
„Kolegové z Prahy popisují ale i případy, kdy dítě mělo tak velké abstinenční příznaky, že museli krátkou dobu podávat i léky typu opiátů, aby se dítě z abstinenčního stavu dostalo. Ale to jsou případy, které se řeší na klinikách, ne u nás,“ dodala ředitelka.
Čísla ve statistikách zvedají migranti
K odložení dětí ale nedochází jen kvůli drogové závislosti matek, ale i v souvislosti se špatnými sociálními podmínkami. „Nemám přesná čísla, ale odhadem si myslím, že v loňském roce ke zvýšení došlo,“ uvedl primář neonatologie Fakultní nemocnice v Plzni Jiří Dort.
Souvisí to podle něj s tím, že v Plzeňském kraji je spousta migrantů například ze Slovenska, odkud přijíždějí nejčastěji. „Často jsou to ale lidé, kteří nemají zázemí, bydlí na ubytovně, neoplývají finančními prostředky a stane se, že za těchto nepříznivých podmínek si pořídí miminko. Situaci pak řeší sociální pracovnice, které rozhodují, jestli dítě může nebo nemůže na ubytovnu a často vydává negativní stanovisko,“ popsal Dort.
Děti pak míří do Dětského centra. To je přijme na přechodnou dobu, než se rodiče přesunou do vhodnějšího bytu.
