Rozesílání e-mailů, které na čtvrteční tiskové konferenci zmínila Šárka Soudková z Národního centra bezpečnějšího internetu, není jedinou praktikou kyberšmejdů. Častá je i komunikace s důchodci na sociálních sítích, kde podvodníci nejprve získají jejich důvěru, a pak se z nich snaží vytáhnout peníze.
Průzkum společnosti Intel
(průzkumu se v létě účastnilo 1 006 lidí) |
„Existují na to specializované gangy, například z Ruska nebo Nigérie,“ uvedla Soudková. Ty obvykle naváží kontakt a se seniorem se sblíží.
Příkladem může být 65letá Martina. Ta si na Facebooku začala dopisovat s ženou, která se tvářila, že je podobného věku a stejných zájmů. Po nějaké době se odmlčela.
„Já pak z hrůzou zjistila, že je vážně nemocná a požádala mě o padesátitisícovou půjčku, kterou jsem jí ráda poskytla. Pak už se neozvala, telefon nebere,“ popsala Martina svou zkušenost. Právě žádost o peníze v souvislosti s nemocí, autonehodou nebo nějakou velmi obtížnou životní situací jsou v těchto případech obvyklé.
Podle Pavla Kubů ze společnosti Intel je mylné se domnívat, že se seniorem komunikuje skutečný člověk. „Současné technologie jsou na takové sémantické úrovni, že je stroj schopný předstírat komunikaci, když používá nejen jméno, ale postupuje pode určitých klíčových slov z mailu, který od seniora obdrží,“ vysvětlil Pavel Kubů.
Kde hledat radubezplatná senior linka 800157 157 |
V minulosti bylo běžné, že podobné technologie narážely na složitost češtiny. Ale to už podle zástupce Intelu v současnosti neplatí. Pozorný člověk si spíše všimne, že stroj neodpovídá na všechny dotazy nebo odpovědi ne zcela navazují. „Senioři ke komunikaci na internetu ale často přistupují stejně jako k dopisům, kde je jistá nesouslednost obvyklá,“ řekl Kubů.
Šéf neziskovky měl platit za knihu 8 602 korun
Jiným případem jsou mailové nabídky nejrůznějších produktů, často předražených a provázených slovy o tom, že oslovený něco vyhrál. Zkušenost s tím má Jan Lorman z organizace Život 90, která poskytuje služby seniorům. Včetně těch, kteří narazili na kyberšmejdy.
On sám neodolal nabídce na zaslání encyklopedie Domácí lékař. Nejprve koupil jen pár listů za 59 korun a později dokupoval i další části knihy. „Vše se tvářilo seriózně, ale ve skutečnosti šlo o proces ochočování,“ uvedl Lorman. Chybu udělal, když při telefonátu odsouhlasil, že si nechá poslat celou knihu a bude ji splácet. „Až když jsem položil telefon, začal jsem se ptát, kolik má kniha vlastně stran a jací odborníci jsou vlastně její autoři,“ vzpomínal.
Brzy se ukázalo, že by ho kniha vyšla na 8 602 korun. Když ji však chtěl vrátit, zjistil, že vlastně není kam. Místo toho se objevila vymahačská firma. Lorman se nakonec obrátil na advokátní kancelář a svůj případ řešil soudně. V létě se mu podařilo při vyhrát.
Bránit se, případně i u soudu, se však většina seniorů bojí. Jednak se obávají finančních poplatků při případné prohře a navíc se často stydí přiznat chybu. „Pro seniory je takový podvod většinou nejen ztráta peněz, ale i sebedůvěry. Nesvěří se často ani svým nejbližším, dětem či vnoučatům,“ uvedla Soudková. (rozhovor se Šárkou Soudkovou o kyberkriminalitě najdete zde)
Kubů upozorňuje ještě na jedno nebezpečí. Staří lidé většinou pracují se zastaralou technikou, kterou k nim odložily jejich děti s tím, že na jejich činnost ještě stačí. Tyto přístroje však nemají takovou ochranu jako moderní technika. Senioři navíc různé programy určené jako ochrana proti virům a jiným škodlivým útokům většinou sami neaktualizují. Stávají se i proto snadnějším terčem útoků.
