V Evropském centru excelence NTIS (Nové technologie pro informační společnost) najde uplatnění až 280 vědců.
Věnovat se budou vývoji automatického řízení strojů a procesů, informačním technologiím, výzkumu a vývoji nových inteligentních materiálů, výzkumu a vývoji nových tenkovrstvých materiálů a plazmových zdrojů, matematickému modelování a zpracování a aplikace prostorových dat.
V Plzni budou vznikat mimo jiné například vícevrstvé materiály pro automobilový či letecký průmysl, které jsou lehčí a mohou být pevnější než kov. Nepodléhají korozi a jsou jednodušeji recyklovatelné. Uplatnění najdou mimo jiné i ve zdravotnictví, například k výrobě implantátů.
Vědci chtějí zdokonalovat tenkovrstvé materiály, které se už dnes používají například ve skleněných oknech mrakodrapů. V chladných oblastech pak pomáhají držet teplo uvnitř staveb a v teplých krajinách ho naopak nevpouštějí dovnitř.
V práci zde bude pokračovat i tým profesora Josefa Psutky, který už vytvořil technologii umožňující neslyšícím sledovat titulky u živých televizních pořadů (více o tom čtěte zde). Zabývat se bude i tím, jak z psaného textu automaticky generovat mluvenou řeč.
Ukázka z filmu o zajímavostech práce vědců v centru NTIS
V centru NTIS budou také zdokonalovat matematické modely, které se vyžívají například pro zvýšení bezpečnosti obyvatel při záplavách. Dokáží totiž předpovědět, jak rychle, jakým směrem a v jakém rozsahu se řeky rozlijí z koryt.
Výzkumníci budou spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou a budou se také podílet na budování evropského navigačního družicového systému Galileo.
„Zhruba dvě stě pracovníků už máme. Sháníme je po celém světě, i prostřednictvím inzerátů na zahraničních univerzitách,“ nastínil děkan Fakulty aplikovaných věd Miroslav Lávička s tím, že zájem mají i zahraniční odborníci, odhadem jich je nyní dvacet až třicet. Pocházejí z Německa, Belgie, Španělska, USA i z Indie.
Lávička nemá skromné cíle. V budoucnu by se rád porovnával nikoliv pouze s podobnými pracovišti v republice, ale především s těmi zahraničními.
„Je to pro nás velká šance. Je to příležitost, které jsme se chopili. Otevírání nové budovy je jen start,“ konstatuje Lávička.
Roční rozpočet centra dosáhne až 200 milionů korun
Podle ředitele centra NTIS Pavla Nováka bude roční rozpočet zařízení zhruba 180 až 200 milionů korun. Naplno tu zahájí činnost v lednu 2015.
Zároveň s centrem NTIS univerzita otevřela i Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu, které bude sloužit jako zázemí Fakultě aplikovaných věd ZČU.
Obě vědecká pracoviště sídlí v jedné budově se vzájemně propojenými křídly na ploše bezmála 23 tisíc m². Celkem zde bude pracovat téměř pět stovek zaměstnanců.
Vybudování obou center přišlo dohromady na 1,355 miliardy korun, téměř 80 procent pochází z evropského programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Podívejte se, jak rostlo nové vědecké centrum ZČU v Plzni
