Jak vzpomínáte na den, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie?
Na den, kdy se Česká republika zařadila mezi státy Evropské unie, vzpomínám s velkou radostí a uspokojením. Podařilo se nám totiž dosáhnout významného strategického cíle, který představoval pro zemi pozitivní obrat v mnoha aspektech společenského a kulturního života. Jasně si vybavuji jak své nadšení z výsledků referenda, tak příjemně povznesenou atmosféru na různých veřejných místech, kam jsem onen den přišel.
Klaus neodpovědělStejné otázky jako Špidla dostal i bývalý prezident Václav Klaus, redakce chtěla znát i názor kritika EU. Exprezident přes opakované žádosti na ně neodpověděl. |
Co se vám vybaví, když se řekne Evropská unie?
Mám-li to shrnout do dvou základních hodnot, tak určitě mír a prosperita. Musíme mít stále na paměti, že dějiny evropského kontinentu jsou dějinami ničivých válek. To, že se státy dobrovolně vzdaly části své suverenity ve prospěch celku, vytváří historický unikátní zlom, díky němuž místo zbraní rozhodují ideje demokracie a vůle dohodnout se ve společném zájmu. Situace, kdy byla Evropa v důsledku ozbrojených konfliktů rozbitá, se už nemůže opakovat. A když mám na mysli mír, tak tím myslím mír v každém společenském ohledu - kulturním, politickém, ekonomickém i vojenském. Jinak se mi vybaví ještě pocit štěstí z toho, že padly hranice.
Existuje něco, čím vás Evropská unie potěšila a čím naopak zklamala?
Potěšilo mě, že základní principy fungování Evropské unie, kam patří rovnost a demokracie, platí mezi jednotlivými státy v daleko větší míře, než jsem předpokládal také při rozdělování nákladů a nevýhod. Zklamalo mě, že Evropská unie nebyla dosud schopna postoupit k vyšší míře integrace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.
Co byste vzkázal státům, které se do Unie teprve chystají?
Všem státům, které se chystají na vstup do EU, bych rád vzkázal, že je třeba velmi důsledně vyjednávat přístupové podmínky a že to, co se vyjedná, platí. Ukazuje se tedy, že Evropská unie je nejen největší inovací moderních dějin, ale zároveň plodem poznání, že nejdůležitější věci je třeba sledovat společně a že izolovaná rozhodnutí nemají cenu. Jak říkají Belgičané: "Společně jsme silnější."