"Čím dál častěji vyjíždějí záchranáři k takzvaným akutním intoxikacím léky a alkoholem. Loni těchto výjezdů bylo na celý kraj 2 400, což je o 26 procent víc než rok předtím," uvedl ředitel krajské záchranné služby Roman Sviták.
Velký podíl podle něj tvoří takzvané demonstrativní sebevraždy. "Nejčastěji se jedná o věkovou skupinu žen mezi třiceti a padesáti roky. Motivace je upozornit na nějaké strádání nebo psychický diskomfort. Dokončené otravy vypadají jinak," popsal Sviták s tím, že smrtí loni skončilo kolem sto dvaceti případů intoxikace léky a alkoholem.
Podle psychiatra Radka Ptáčka z České psychiatrické společnosti narůstá počet sebevražd v době, kdy dochází ke snižování ekonomické úrovně a lidé jsou častěji ve hmotné tísni.
"A to se týká České republiky, kde narůstá třeba počet exekucí. Proto údajům docela věřím, bezpochyby odráží skutečnost, že sociální situace v zemi se zhoršuje," uvedl Ptáček.
Podle Svitáka hrají roli rodinné nebo partnerské neshody.
"Dnes i finanční problémy třeba po ztrátě zaměstnání. My tyto údaje musíme zjistit v okolí pacienta, protože je to vodítko pro psychiatra, k němuž většinu zachráněných směřujeme," popsal Sviták.
A jak k otravě dochází? "Jeden ze zachráněných snědl šedesát tablet léků na spaní a zapil je alkoholem. Tím se mohou lidé uvést do hlubokého bezvědomí," popsal Sviták, podle kterého je nebezpečný třeba i paralen.
Lidé si podle něj vezmou třeba dvě plata paralenu, k tomu diazepam, dále neurol, k tomu léky, které užívají na srdce a zapijí vše alkoholem.
"Toto jednání nazýváme impulsivní sebevraždou, kdy se člověk dostane do nějaké tíživé situace a pak spolyká doma všechny možné léky, zapijí je alkoholem a ve chvíli, kdy to začne působit, tak si začnou něco uvědomovat. Tohle není sebevražda demonstrativní, ale impulsivní, kdy si člověk sám může zavolat pomoc," uvedl Ptáček.
Ojedinělé nejsou podle Svitáka ani případy, kdy záchranáři vyjíždějí k některým lidem i opakovaně. "To jsou takové známé firmy," dodává ředitel. Podle něj přibývá i dětských otrav, třeba kolem období vysvědčení, kdy mají děti strach z rodičů a volí sebevraždu.
Nejlepší je vyhledat odbornou pomoc
Podle Ptáčka často někdo promýšlí sebevraždu a jeho blízcí nad tím mávnou rukou a někdy řeknou: "Klidně si skoč z okna."
"To je největší mýtus, že se má takto zacházet s lidmi, kteří mluví o sebevraždě. Okolí by nemělo podceňovat podobné projevy," uvedl Ptáček s tím, že je ale i pro odborníka obtížné přípravu k sebevraždě odhalit.
Nejlepší podle psychiatra je, když člověk vyhledá odbornou pomoc a dá tím najevo, že se se svými problémy hodlá poprat.
A jaká je situace v psychiatrické péči v Česku? "Není ideální, ale ve srovnání s ostatními státy je poměrně dobrá. Když člověk chce, okamžitou pomoc najde," popsal Ptáček.
Oblast sebevražd není podle něj otázkou dostupnosti péče, ale spíše prevence a informovanosti, co dělat v tíživé psychické situaci.
