Podle Strause, který měl k dispozici původní dokumenty z vyšetřování, vše nasvědčuje tomu, že byl ministr Jan Masaryk v roce 1948 zavražděn komunisty, aby jim nepůsobil problémy v nově se ustavující vládě.
Jiří Straus, kriminalista a soudní znalecProfesor Jiří Straus je přezdívaný matematik zločinu. Úspěšný kriminalista, bývalý vedoucí katedry kriminalistiky na Policejní akademii, pracuje také jako soudní znalec v oboru forenzní biomechaniky. Díky moderním poznatkům například rekonstruoval smrtelný pád ministra Jana Masaryka. Vyvinul speciální kriminalistickou metodu - pachatele dokáže usvědčit podle jeho chůze. Učí kriminalistiku a kriminalistickou techniku, která zahrnuje obory daktyloskopie, expertizy ručního písma, biologie, balistika a mechanoskopie. |
Straus se k tématu vyjádřil i v Letohradě, kam přijel studenty i veřejnost seznámit s vědeckými metodami užívanými v kriminalistice při vyšetřování zločinů.
Zaměřil se především na forenzní biomechaniku, která se mimo jiné zabývá pády z výšky, následky střetů a extrémního zatěžování organismu i analýzou chůze.
Návštěvníci se seznámili s kriminalistickými technikami, taktikou i metodikou vyšetřování zločinů. Například s tím, že lze dodatečně zjistit rozdíl mezi vypadnutím a vystrčením z okna, rychlost běhu psa, kterého zastřelil myslivec, nebo nalézt zloděje bankomatu analýzou jeho pohybů na nekvalitním záběru kamery.
Anebo vypočítat sílu pachatele, který se pokoušel vystrčit z jedoucího rychlíku svoji přítelkyni či vysvětlit průběh sebevraždy hudebního skladatele Karla Svobody.
"Forenzní biomechnaika je málo známá disciplína. Občas se mi stane, že se mě obhájce či státní zástupce zeptá, co to vlastně je," řekl Jiří Straus.
Říká se vám "matematik zločinu". Proč?
Přízvisko sedí, vzniklo možná proto, že forenzní biomechanika využívá matematických metod. Snažím se přesně precizovanými metodami objasnit některé problémy, které se objevují při vyšetřování násilných trestných činů.
S pomocí moderní vědy jste se vrátil ke kauze záhadné smrti Jana Masaryka. Jste si úplně jistý, že v březnu 1948 neskočil z okna schválně, ale byl zavražděn?
Ano, jsem si jistý. Vycházel jsem z objektivního spisového materiálu o ohledání místa činu a z pitevního protokolu. Chtěl bych zdůraznit, že přede mnou nikdo nezměřil výšku pádu, jen bylo řečeno, že to byl pád z druhého patra, což je v Černínském paláci výš než v paneláku. Podle experimentů, které provádím podle vědeckých poznatků forenzní biomechaniky, jsem dospěl k závěru, že jediná přijatelná varianta je působení vnější síly v okamžiku ztráty kontaktu. Jan Masaryk musel být vystrčen druhou osobou. Sebevraždu, stejně jako nešťastnou náhodu či vyhození mrtvého těla vylučuji, nepřicházejí v úvahu. Jestliže má někdo jiný názor, nechť dá na stůl nějaké nové vědecké poznatky.
Ve kterých dalších mediálně známých případech jste vystupoval jako znalec?
Byla to sebevražda skladatele Karla Svobody, jejíž jednoznačný závěr byl, že to byla sebevražda vsedě. Anebo je to případ zpěváka Tomáše Savky, který byl prohozen skleněnou výplní. Ale měl jsem řadu případů, které nebyly tak známé, ale z hlediska forenzní biomechnaiky byly velmi zajímavé.
Při sledování filmů a seriálů s tématem "krimi" zřejmě trpíte, protože dobře víte, jak probíhají vyšetřování ve skutečnosti. Najdou se přesto takové snímky, které sledujete třeba i s velkým potěšením?
Filmové detektivky i seriály sleduji. Líbí se mi seriál Columbo, který je literárně a profesionálně hezky zpracovaný. Líbí se mi i prvorepubliková klasika seriál o radovi Vacátkovi a musím říci, že s chutí nyní sleduji i Případy 1. oddělení. Tento seriál opravdu dobře přibližuje realitu současné vyšetřovačky, tým "mordparty", který vyšetřuje násilné vraždy. I když je zkomprimovaný do koukatelné podoby - řada věcí, které v seriálu nejsou vidět, je zdlouhavých a byly by pro diváka nudné.
Jak byste stručně přiblížil váš obor?
Je to aplikace poznatků biomechaniky na řešení otázek pro soudní řízení. Zajímají nás stopy z ohledání místa činu a z pitevního protokolu, Zkoumáme údery do hlavy při pádech z výšky, dopravních nehodách, zajímá nás zranění osoby a nález těla, jeho poloha, popis zranění, výška těla, výška parapetu, je to velké spektrum.
Setkáváte se s tím, že je práce vyšetřovatelů v terénu "odbytá" a těžko se můžete dobrat k efektivnímu posudku?
Ano, občas se setkám s tím, že nejsou zdokumentovány všechny podklady, které jsou potřeba pro znalecké zkoumání, práce je skutečně odbytá. Ale to platí u každé činnosti, že se někdy něco udělá dobře a někdy špatně. Naštěstí 99 procent informací lze dodatečně získat.
Jako znalec nemůžete tvrdit, že se něco stalo "možná", ale že se to stalo "určitě". Už jste někdy odmítl vyjádření a řekl, že si s tím nevíte rady?
Pokud je nějaký případ, že si s ním nevím rady, má málo vstupních parametrů nebo je to mimo můj hlavní obor, prostě nejsem schopen při nejlepší vůli objektivně zpracovat posudek, tak to sdělím hned na začátku vyšetřovateli.
