"Mám radost, když mohu být svědkem nějaké pozitivní obnovy. Patřím ke generaci, která zažila období devastace," uvedl ministr kultury Daniel Herman, který ve čtvrtek rekonstrukci areálu symbolicky zahájil.
Podle něj je na první pohled patrné, že řada měst, obcí i vesnic mění svoji tvář. "Obnova země je na první pohled zřejmá. Samozřejmě je to proces, který trvá. Ale právě tady v Plasích vidíme, že to jde," řekl Herman.
Pozitivně vnímá, že se mohou v zajímavé památkové objekty měnit i budovy industriálního charakteru. "Zachovají si svůj charakter, nezakrývají, že to byly průmyslové objekty, na druhou stranu mohou velmi dobře a zajímavě sloužit současné kultuře," hodnotil Daniel Herman.
Dějiny hospodářského dvora sahají až téměř k počátkům existence plaského cisterciáckého kláštera založeného před polovinou 12. století.
Místní obyvatelé tyto objekty znají jako bývalé sklady ovoce a zeleniny a pamatují i období 90. let minulého století, kdy dvůr byl v soukromém vlastnictví.
Po nezdařeném podnikatelském záměru, který se na památce rovněž neblaze podepsal, komplex koupil stát a následně se stal součástí projektu Národního technického muzea.
Památková hodnota je mimořádná. Za zmínku stojí vzácné barokní průčelí dominantních budov, zřetelné lomené oblouky středověkých stavebních prvků patrné pod opadanou omítkou či dvojice románských oken ve štítové zdi hlavní hospodářské budovy.
Centrum stavitelského dědictví má kromě prostor hospodářského dvora vzniknout i v již opravených budovách mlýna a pivovaru.
Areál pivovaru bude využit pro muzejní expozici stavebních prvků, konstrukcí a materiálů, ve třech místnostech tu bude také Ateliér Jana Kaplického.
"V hospodářském dvoře budou prezentovány především tradiční stavební technologie a řemeslnické postupy. V jednotlivých objektech bude vytvořeno zázemí pro předvádění a výuku stavebního řemesla a vzniknou tady i zážitkové dílny," uvedl koordinátor projektu Pavel Kodera.
"Návštěvníci si budou moct vyzkoušet historické technologie stavitelství," doplnil ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.
Příchozí si budou moci vytvořit vlastní cihlu, otesat kámen nebo sestavit tesařské spoje. Bude rovněž možné navštívit provozuschopnou historickou slévárnu, tradiční kovárnu či klempířskou dílnu.
Vzniknout by tu měl také "stavební dvůr" s historickými stavebními stroji, na zahradě pak bude vybudována pec na pálení vápna a cihel.
V památkově nejhodnotnějších objektech bude návštěvníkovi nabídnuta možnost číst si ve stavební historii - s pomocí tematicky zaměřené expozice rozkrývat dějiny stavby, v níž se nachází.
Projekt Centra stavitelského dědictví byl vyčíslen zhruba na 350 milionů korun, oprava hospodářského dvora dosáhne téměř 100 milionů korun.
Projekt centra je financován z evropských zdrojů a státního rozpočtu. Generálním dodavatelem stavebních prací bude sdružení firem Hochtief a Gema Art Group.
