"Nedokážu si představit, že by si někdo v Rakousku uměl obhájit, aby Rakušané jezdili do postkomunistické země za zdravotní péčí, kterou mají doma zdarma, a kapacita jejich nemocnic je naprosto dostatečná," konstatoval například ekonom a specialista na zdravotnické systémy Miroslav Zámečník.
"Je to asi podobné, jako by si Jihomoravský kraj zřídil zdravotní pojišťovnu a z ní měl vyplácet ošetřování v zahraničí. Proč by to dělal, když přitom navíc financuje vlastní krajské nemocnice?" dodal Zámečník, který byl v minulosti vedoucím Centra pro ekonomickou analýzu v kanceláři prezidenta Václava Havla či členem NERV.
Nemocnice ZnojmoProjekt přestavby nemocnice začal v roce 2006 za tehdejšího hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL). Jeho nástupce Michal Hašek v pumpování peněz do nemocnice u hranic s Rakouskem pokračoval. Celkem by měla stavba stát téměř dvě miliardy korun. Aktuálně se pracuje na druhé etapě rekonstrukce za více než 430 milionů korun. Měla by skončit v polovině letošního roku. Tendr předtím prošetřoval antimonopolní úřad a kvůli nemocnici podala trestní oznámení krajská TOP 09. Vyšetřování ale nic nezjistilo. Stamilionové zakázky v minulosti ve Znojmě opakovaně obdržely firmy Imos a Transkontakt-Medical. |
Celkem přijdou budovy a přístroje těsně u hranic na téměř dvě miliardy korun. Kraj se kvůli nemocnici dokonce zadlužil u Evropské investiční banky. I přesto, že v kraji pacientům už dlouho slouží dvě špičkové brněnské fakultní nemocnice. A ty nyní v součtu dluží zhruba 2,7 miliardy korun (o dluhu Nemocnice u svaté Anny čtěte zde).
Oficiální zdůvodnění uplatnění mamutích investic ve Znojmě přednesl ve čtvrtek hejtman Michal Hašek (ČSSD). A přizval si k tomu i nového ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD).
Výsledek? S chodem drahého zařízení podle nich podstatně vypomohou peníze rakouských pacientů. Znojmo se má stát pilotním projektem přeshraniční spolupráce. "Naprostý nesmysl," reagují i odborníci oslovení MF DNES.
Pacienti z EU mohou být ošetřeni kdekoliv, podotýká ministr
Hašek se však zaklíná jednáními se spolkovou zemí Dolní Rakousko. "Druhého dubna se v St. Pöltenu setkám s místním hejtmanem Erwinem Pröllem. Tématem schůzky bude mimo jiné i spolupráce v oblasti zdravotnictví a záležitosti týkající se znojemské nemocnice," uvedl.
A souhlasí s ním i jeho spolustraník a čerstvý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. "Evropská unie přijala směrnici, která ukládá členským zemím volný pohyb pacientů bez ohledu na hranice. Je to příležitost pro všechna zdravotnická zařízení. Znojemská nemocnice může ukázat cestu jiným nemocnicím v příhraničí," řekl ministr zdravotnictví ve čtvrtek ve Znojmě.
Jak ale připustil ředitel znojemské nemocnice Miroslav Kavka, rakouská klientela se do teď příliš nehrnula. "Zatím jde o stovky pacientů za rok. Většinou ošetřujeme akutní stavy," uvedl ředitel.
Cizinci příjmy nezvýší, upozorňuje odborník
Někdejší ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a bývalý šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák si nedokáže představit, že by se číslo mělo zvednout a cizinci by mohli nemocnici s mimořádně nákladným provozem uživit.
"Na to by bylo třeba vybudovat lukrativní programy, které Rakušanům neuhradí doma zdravotní pojištění. Například nabízet bandáže žaludku, plastické operace či postavit špičkovou stomatologickou kliniku," dodal Horák.
Podstupovat závažná vyšetření, jaká nabízí znojemská nemocnice, podle něj Rakušané do české okresní nemocnice u hranic nepojedou.
"Nikdy jsem nesouhlasil s tím, aby do nemocnice okresního významu tekly takové peníze. Proč pořizovat BMW tam, kde by s daleko menšími provozními náklady dobře posloužila felicie," vzpomínal už dříve bývalý šéf krajského odboru zdravotnictví Josef Drbal (TOP 09).
Nemocnice se buduje salámovou technikou
Ačkoli takzvaný generel plánující práce za dvě miliardy korun vznikl už v roce 2004, jižní Morava do teď postrádá celkovou koncepci krajského zdravotnictví, která by mamutí investici těsně u hranic ospravedlnila.
Místo toho se nemocnice buduje salámovou taktikou po jednotlivých etapách. "Krajská koncepce se vyvíjí postupně. Je třeba vzít v úvahu měnící se legislativní prostředí i způsob financování veřejného zdravotnictví. Ministr zdravotnictví řešení krajského zdravotnictví ve čtvrtek ocenil," reagoval Hašek.
Jak už dříve upozornila MF DNES (více čtěte zde), existují navíc pochyby o způsobu zadávání jednotlivých zakázek. Zakázku na vybudování nynější etapy za více než 430 milionů korun vyhrálo sdružení firem pod vedením brněnské společnosti Imos, jejíž součástí je i zdravotnická firma Transkontakt-Medical.
Nebylo by to přitom poprvé. Imos od roku 2006 bodoval ve všech výběrových řízeních na stavební práce, které znojemská nemocnice vypsala. A společně právě s Transkontakt Medical tak už prostavěl více než tři čtvrtě miliardy korun.
Poslední půlmiliardovou zakázku přitom původně prošetřoval antimonopolní úřad a před krajskými volbami podal trestní oznámení na neznámého pachatele šéf krajské TOP 09 Jan Vitula.
Prošetřování ale nic nezjistilo. Sama znojemská nemocnice v roce 2009 prošla auditem. Ač jeho závěry poukázaly na zásadní nesrovnalosti ve výběrových řízeních, projekt vedení kraje neukončilo.
