Když před časem v Moravskoslezském kraji spustili projekt kotlíkových dotací s cílem vyměnit stávající kotle za ty šetrnější k životnímu prostředí, stály se na ně dlouhé fronty. Od té doby se situace opakovala v dalších krajích.
Ve druhé polovině příštího roku by měl příspěvky směřující k lepšímu ovzduší začít poskytovat Plzeňský kraj.
"Kraj do programu uvolnil dva miliony korun, jsou ve schváleném rozpočtu na příští rok. Nyní budeme jednat se Státním fondem životního prostředí, abychom vytvořili dotační program. Když se dohodneme, tak asi v druhém pololetí příštího roku by mohli lidé žádat o peníze," uvedl krajský radní pro životní prostředí Václav Štekl (ČSSD).
Podle něj se kraj hodlá inspirovat už vyzkoušenými dotačními programy. "Například v Ústeckém kraji se hradilo 50 procent nákladů, maximálně tam poskytovali 40 tisíc korun na kotel," sdělil radní s tím, že se parametry programu budou teprve tvořit.
Obce dotaci vítají
Dotační titul kraje vítají s povděkem třeba v Němčovicích na Rokycansku. "Peníze od kraje by se pak daly kombinovat s našimi. Kdyby se podařilo odbourat staré kotle, tak by to byl pro vesnice ohromný přínos," uvedl starosta Karel Ferschmann.
Podle něj vyhlásila vesnice už dříve jednoduchý dotační kotlíkový program.
Když si obyvatel Němčovic pořídí kvalitní zplynovací kotel, který dokáže dobře spalovat horší uhlí, tak dostane od obce deset tisíc korun. "Rozdíl mezi normálním a zplynovacím kotlem je 15 až 18 tisíc korun, proto je to velká pomoc," míní starosta.
Podle něj není problém kouřících komínů v tom, že by lidé pálili to, co nemají, ale ve špatném technickém stavu komínů a pálení nekvalitního uhlí. "A když je inverze, tak z komína jde kouř, který se válí dva, tři metry nad zemí, není černý, ale je štiplavý, člověku hned slzí oči," popsal Ferschmann.
Dále uvedl, že u lidí, kteří si nechali nově vyvložkovat komíny, případně vyměnili kotel, se problém s kouřícími komíny odboural. Němčovice zkvalitnily ovzduší v obci i tím, že v roce 2006 pořídily tepelné čerpadlo se systémem země - voda, což obnáší tři 90 metrů hluboké vrty. Tímto způsobem se vytápí šest obecních bytů, obecní úřad, knihovna, hasičská klubovna, garáže a dílna.
"V centru obce jsme díky tomu významným způsobem omezili vypouštění škodlivin do ovzduší," popsal Ferschmann. Lidé podle něj tepelným čerpadlům moc nevěřili. "Ale když zjistili, že za topení za zimu v bytě 2+1 platí kolem devíti deseti tisíc a nemusí se o nic starat, nemusí nikam nosit popel, tak zjistili, že tudy vede cesta," uvedl Ferschmann.
Zatím vyčlenil kraj dva miliony
Radní Štekl si myslí, že z nových dotací si budou chtít lidé pořizovat hlavně nové kotle s automatickým přikládáním, které splňují emisní třídy 3 a 4 a mají nižší emise než běžné prohořívací kotle. "Vedle kotle je zásobník, ze kterého se automaticky dodává buď klasické hnědé uhlí nebo dřevo či peletky. Lidé si budou moci pořídit zřejmě i plynový kotel," dodal Štekl.
Na kotlíkové dotace dosáhnou lidé z celého kraje, kteří splní podmínky dotačního programu. Ty se budou ještě tvořit.
Mluví se i o tom, že Státní fond životního prostředí bude chtít, aby kraj do programu vložil více peněz, aby se dostalo na větší počet žadatelů. Kdyby se totiž teoreticky do programu přihlásili jen lidé, kteří by žádali maximálních 40 tisíc korun, tak by se dostalo jen na 50 z nich. "Případné zvýšení dotace se bude odvíjet od ekonomické situace kraje," uvedl Štekl.
Podotkl, že Plzeňský kraj je na tom z hlediska kvality ovzduší sice lépe než severní Čechy či Ostrava, ale jsou místa, kde se objevují vyšší koncentrace prachových částic nebo cyklických aromatických uhlovodíků, jako je třeba benzopyren.
"Ty se nejvíce koncentrují ve velkých centrech, jako je Plzeň či Klatovy, kde jsou největší lokální topeniště a největší průmyslové závody. Bylo by sice ideální, kdyby se přihlásili lidé z nejvíce postižených lokalit, ale nebudeme nikoho diskriminovat," dodal Štekl.
