Brno je po válce rozbité, ale už slaví svobodu. Městem se přesunují osvobozenecká vojska. Za objevem snímků, které 68 let odpočívaly v archivu příbuzných jejich autora Viktora Koláře, je zajímavý příběh.
Osvobození BrnaOd rána 26. dubna z už osvobozených brněnských předměstí útočila vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského. Postupovala z Obřan, Maloměřic, Juliánova, Židenic a od Starého Brna ke Kamennému mlýnu podél pravého břehu Svratky. Od Husovic pak do Králova Pole, z Křenové ulice se probíjela na Žlutý kopec a od nádraží po Lužánky směrem na Veveří a Konečného náměstí. V 10.30 zavlála na budově Zemského úřadu na Žerotínově náměstí československá vlajka, okolo polede se vzdala asi pětisetčlenná posádka hradu Špilberk a první sovětské tanky dojely až pod Kraví horu. Do večera se podařilo osvobodit celé Brno mimo severu - Medlánek, Řečkovic, Mokré Hory, Kníniček a Soběšic. Zdroj: Encyklopedie.brna.cz |
"Bylo to v září minulého roku, kdy mne zdravotní osud prvně přinutil lehnout si na pár dní do nemocnice u svaté Anny," svěřil se redakci MF DNES fotografův syn Karel Kolář, ostravský rodák, který už 45 let žije v Dolních Dubňanech na Znojemsku.
"V této brněnské nemocnici se mi vybavil příběh matčina bratra Josefa Vystrčila, který zde těsně po skončení války ukončil svou životní pouť," zmiňuje synovec příběh zraněného partyzána.
"Mravenčí práci v archivech i získávání věrohodných informací od přímých účastníků a jejich prověřování provedly už předchozí generace, které mi zanechaly vcelku obsáhlý archiv fotografií," pokračuje ve vzpomínkách Karel Kolář.
"Myslel jsem, že už se nemůže najít nic nového. A přece. Zhruba před měsícem se objevila rolička negativu kinofilmu v obálce s popisem a datem 12. 5. 45, ze které jsem znal zatím jediný obrázek. Na dalších víc než deseti políčkách byla zachycena přeprava strýce Josefa ve velmi vážném stavu do nemocnice u svaté Anny. Pořizoval je můj otec. O této cestě jsem zatím nikdy neslyšel. Všichni její účastníci, stejně jako další pamětníci, už nejsou mezi námi," vysvětluje dnešní vlastník fotografií.
Redakce MF DNES pak za pomoci historičky Mileny Flodrové i vydavatele publikací brněnských pohlednic Vladimíra Filipa zřejmě dosti přesně zrekonstruovala průběh této cesty.
A určili jsme i další místa, kde otec Karla Koláře Viktor svým aparátem Contax, někdy patrně přímo z jedoucího auta, své fotografie poválečného Brna 12. května 1945 pořídil.
"Podle mého názoru jde o fotografie, které zachycují Staré Brno. Například Gustav Roháček měl podle adresáře svou firmu strojního stolařství na tehdejší Křížové 36 ještě v roce 1948. Domy dnes už neexistují, vzaly za své při přestavbě Starého Brna v 60. letech 20. století. A obrázek s nakloněnou směrovou uliční tabulí ukazuje název Prastorferova, což je dnešní Renneská," určila místa na fotografiích Milena Flodrová.
