Vůbec první kondory začala plzeňská zoo chovat v polovině 60. let minulého století. Byli to čtyři kondoři krocaní, kteří byli přivezeni z Kuby. Zoo také chovala kondora velkého neboli andského.
"Dostal jméno Kendy alias Štípák. Později ho zoo předala k sokolnickým ukázkám na hrad Rabí," řekla mluvčí zoologické zahrady Martin Vobruba.
Prvopočátek vzniku nové voliéry sahá až do let 2008 a 2009, kdy se uskutečnila veřejná sbírka neplatných padesátihaléřů na její výstavbu.
"Do sbírky El kondor pade se tehdy zapojily firmy, školy, rodiny, ale i sportbar, drogerie nebo pohybové studio. Výtěžek z akce se vyšplhal na téměř 90 tisíc korun," podotkl Vobruba.
Nejvíc přispěli děti a občané Staňkovska a Horšovskotýnska, kteří nasbírali 10 868 padesátihaléřů.
Voliéra pro kondory za 1,6 milionu korun.
Do sbírky se dostaly také mince, které turisté naházeli do pramenu Vltavy nedaleko šumavské Kvildy. Bylo to bezmála 7 000 padesátníků, 4 300 desetníků a 2 400 dvacetníků.
Zoo na stavbu voliéry využila také 400 tisíc korun, které získala formou dotace.
Čtyři roky po zahájení sbírky už nová voliéra za celkem 1,633 milionu korun funguje. Návštěvníci tu uvidí pár kondorů královských, tři samce kondora havranovitého a samce kondora krocanovitého. V expozici chovatelé ubytovali také samce seriemy rudozobé a čimanga falklandského.
