Grosam podle kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) nepostupoval dostatečně pečlivě a svědomitě. V případu šlo o exekutorský zápis, jehož prostřednictvím manažer společnosti UPC uznal závazek firmy téměř 68 milionů korun. Údajným věřitelem byl advokát, který pohledávku později prodal kyperské společnosti Barello Group Limited za 13 milionů korun. UPC poté čelila exekuci.
Podle NSS ovšem manažer UPC ve funkci finančního ředitele neměl pravomoc tak vysoký závazek uznat, což bylo zřejmé z obchodního rejstříku a vnitřních předpisů společnosti. Grosam si při zpracování exekutorského zápisu nevyžádal pověření představenstva a manažerovo oprávnění neověřoval ani jiným způsobem. Případem se zabývala i policie, ale odložila jej.
Ve stížnosti k Ústavnímu soudu Grosam vznesl řadu námitek proti rozhodnutí kárného senátu. Tvrdil, že senát nedodržel princip presumpce neviny ani další důležité zásady trestního řízení. Ústavní soudci však ponechali verdikt beze změn. "Zásah do ústavně zaručených práv Ústavní soud nezjistil," stojí v usnesení.
Je to zatím nejvyšší sankce pro exekutora udělená kárným senátem Nejvyššího správního soudu. Převýšila tak dosavadní nejvyšší pokutu, kterou letos v dubnu dostal karvinský exekutor za to, že prodal bez dražby součástky za téměř 2,5 milionu jako železný šrot (více čtěte zde).
Ústavní soud nedávno odmítl také stížnost přerovského exekutora Tomáše Vrány, jenž dostal od kárného senátu písemné napomenutí. NSS v jeho kauze dospěl k závěru, že exekutor nese objektivní zodpovědnost za své zaměstnance a jejich případné chyby. Výjimkou jsou jen vyložené zaměstnanecké excesy, na které nemohl mít vliv.
