Josef Mašek téměř čtyřicet let sbíral materiály, dokumenty, mapy a fotografie týkající se těžby kaolinu na severním Plzeňsku. Chtěl dát dohromady knihu, která by čtenářům přiblížila fenomén tak příznačný pro severní Plzeňsko.
Historie kaolinkyV okolí Horní Břízy a Kaznějova jsou největší ložiska kaolinu v Česku. Surovina se zde těží od roku 1882. Lom v Kaznějově je největší ve střední Evropě, ročně vyprodukuje 320 tisíc tun kaolinu. Ten tvoří 18 procent vytěženého materiálu. Zbytek jsou dál využitelné písky a kamenivo. Ročně se v Kaznějově vytěží 1,8 milionu až dva miliony tun materiálu. Až 75 procent suroviny jde na export. Hlavními odběrateli jsou Německo, Benelux, severní Itálie, Slovensko, případně Polsko. |
Knihu se nakonec podařilo vydat. Její autor se toho ale nedožil. Zemřel v roce 2010 ve svých třiašedesáti letech krátce před dokončením publikace.
Na sběr historických materiálů se vrhnul, když začal pracoval v ledecké plavírně, to bylo v roce 1968. Poté krátce působil ve Škodovce. Jako absolvent Střední průmyslové školy v Příbrami si při zaměstnání dodělal vzdělání na Vysoké škole báňské v Ostravě.
"Jeho záliba byla opravdu veliká, zajímal se o historii, měli jsme těch materiálů doma tolik, bylo to úplné skladiště," řekla manželka autora knihy Miroslava Mašková. Některé dokumenty jsou třeba i přes sto let staré.
V nové knize plné fotografií a dokumentů se lidé dočtou prakticky vše o těžbě kaolinu na severním Plzeňsku, která tu dala práci tisícům lidí. Kopáči původně neměli žádné stroje a těžili ručně, nejprve ve štolách. Až pak se přešlo k otevřené jámě a těžilo se oběma způsoby. Po roce 1951 už zůstalo jen u povrchové těžby. Nastoupily bagry a další těžká technika.
„Kniha potěší nejen hornické patrioty, ale i všechny příznivce zdejšího regionu,“ uvedl generální ředitel společnosti LB Minerals, která v Kaznějově kaolin těží, Ladislav Matoušek.
