Po těžbě uranu zůstalo v okolí Příbrami třiadvacet hald. Začaly vznikat po druhé světové válce a většina z nich tu zůstala dodnes. Jedna z nich se likvidovala posledních pětadvacet let a zbývají z ní už "jen" deseti tisíce tun. Teď chce soukromá firma Ecoinvest Příbram odvézt další.
Hlušinu z haldy musí pak zpracovat ve speciálním zařízení, oddělit uran, kámen a ostatní složky. Většina zpracované hlušiny se použije jako stavební materiál, například na silnice.
Haldy z příbramských uranových dolů patří státu, spravuje je firma Diamo. "Nedovedu odhadnout, kolik odtěžení může stát, halda vlastně nemá žádnou účetní hodnotu," uvedl ředitel firmy Václav Plojhar.
Podle Ecoinvestu částka existuje. "Zaplatíme asi šest korun za tunu haldy," řekl spolumajitel Ecoinvestu Oldřich Zábrodský. Cena haldy, kterou se teď chystá odvozit, by se tak mohla vyšplhat na 24 milionů korun. "Ještě za minulého režimu jsme likvidovali odval číslo 16, s ním bychom už měli pomalu končit," uvedl Zábrodský.
V haldě je kromě hlušiny ještě asi 250 tun nízkoaktivního uranu. "Ten se samozřejmě také odtěží a speciálními technickými postupy oddělí, jsou to takové malé černé kuličky," uvedl spoluvlastník Ecoinvestu.
Místní lidé se nechtějí třicet let dívat na náklaďáky
Celý záměr se však nelíbí okolním vesnicím, hlavně obci Háje, která s haldou přímo sousedí. "Jsme proti, ztíží nám to životní podmínky, bude tady větší prašnost a hluk," uvedl starosta a rodák z Hájů David Lukšan. Haldu chtěla firma původně začít odvážet už před několika lety.
"Padesát metrů od haldy jsou teď nové domy, jejich obyvatelé nechtějí třicet let koukat na náklaďáky," řekl starosta Lukšan. Lidé z Hájů se bojí ale i možné radioaktivity. "Halda spí už několik desítek let, nevíme, jak to uvnitř vypadá. Určitě tam nějaká radiace být může. Až to rozvrtají, může být pozdě," dodal starosta.
Radioaktivita v haldách určitě je. "Haldy obsahují v hlušině určitý zbytkový obsah radionuklidů. Pokud na haldě budete spát celý rok ve spacáku, asi nepřijatelnou dávku dostanete. Jinak se nebezpečí z radioaktivity obecně přeceňuje," uvedl ředitel závodu Správy uranových ložisek Václav Plojhar.
Spor o likvidaci haldy se může táhnout roky
V současné době odborníci posuzují, jaký vliv bude mít likvidace haldy na životní prostředí. "Může se to táhnout pět let, obce to nebudou chtít dovolit a spor se protáhne," uvedl Bohumil Šulek, který pro ministerstvo životního prostředí zpracovává zprávu o vlivu těžby na okolí.
Na většinu z třiadvaceti hald je vstup zakázaný. I oko nezkušeného pozorovatele pozná, že do zdejší krajiny nepatří. Alespoň ty, které dosud nezarostly vegetací. "Haldy vznikaly od raného středověku a využívaly se třeba jako stavební materiál," uvedl ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl.
