Začíná to jako roztomilé zapomínání. Jenže po pár měsících už babička, která si nepamatuje, že před půlhodinou obědvala, a obviňuje rodinu či ošetřovatele v ústavu, že ji týrají hlady, představuje vážný problém. Přitom nejde o normální součást stárnutí. Jde o nemoc, která by se měla léčit.
"Zpočátku to byly jen takové zvláštní věci. V koupelně se třeba objevilo šedesát prášků na praní," vypráví herec Miroslav Etzler o své mamince, která onemocněla alzheimerem.
"Pak třeba povídala, že tatínek je v práci, přitom on už byl dvanáct let mrtvý. Nenapadlo nás, že je to alzheimer. Chtěl jsem ji dostat k lékaři, ale o tom nechtěla slyšet. Tak jsem k ní zavedl kamarádku psycholožku, která si s ní popovídala. Po pár otázkách měla jasno. Maminka byla operní pěvkyně a nevzpomněla si třeba ani na to, kdo složil Prodanou nevěstu. Řekla: Wagner," popisuje herec.
Jenomže neexistoval nikdo, kdo by mu dokázal poradit, co dělat dál. "Ani neurolog, který ji pak léčil, nedokázal poradit, kde by se o ni mohli postarat, když už nemohla zůstat sama," říká Etzler.
Gerontoložku Ivu Holmerovou z České alzheimerovské společnosti to nepřekvapuje. "Není divu, že lékaři neumějí poradit. Mám v mailu plno důkazů o tom, jak i městské a obecní ústavy odmítají přijímat do péče lidi s demencí, takže veškerá péče zůstává na rodině," podotýká Holmerová.
V Česku je 130 tisíc nemocných lidí s touto diagnózou. A během nejbližších čtyřiceti let jejich počet vzroste na čtyřnásobek.
Málokdo se skutečně léčí
"Přestože na tuto nemoc existují léky, které umějí zpomalit její průběh a chátrání mozku, zhruba za tisíc až dva tisíce měsíčně, kdy pacient nedoplácí téměř nic, tak my ty lidi neléčíme. Léky dostává jen 6 až 10 procent lidí," říká Holmerová.
Čeští lékaři zkrátka berou alzheimera jako chorobu, která ke stáří patří a nedá se s ní nic dělat. Jenže když se rozvoj choroby nebrzdí, je péče o lidi s demencí neuvěřitelně drahá. Vědci spočítali, že už teď stojí celosvětově tolik, co dvanáct ročních rozpočtů celého Česka.
I proto u nás vzniká plán boje s nemocí. Ten se mimochodem bude týkat právě budoucnosti generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků. Vláda se před pár dny usnesla, že chce mít svůj plán Alzheimer a ten teď vytvářejí čtyři ministerstva dohromady – práce a sociálních věcí, školství, spravedlnosti a zdravotnictví.
"První návrh bude hotový už na jaře," slibuje náměstek ministra zdravotnictví Jiří Schlanger. "Navíc se ukazuje, že neumíme chorobu odhalovat, proto chceme připravit doporučení pro praktické lékaře, jak lépe nemoc diagnostikovat," říká náměstek.
Co všechno v plánu Alzheimer bude? "Přibývá lidí, kteří potřebují dlouhodobou péči. A my už teď víme, že stát to nezvládne. Není proto cestou budovat nové ústavy, ale pomoci rodinám, které se o takové seniory starají," poodhaluje Schlanger.
"Velké možnosti skýtá telemedicína. Bude možné, aby se dal senior doma sledovat zařízením propojeným s ošetřovatelem, rodinou či s kýmkoliv, kdo by zasáhl, když bude třeba," popsal.
