Zkušební provoz začal před třinácti lety, teď už má zdejší síť více než osm desítek stanic. "Téměř každé dva roky přibude nová stanice nebo linka. Pokaždé, když se nějaká budova rekonstruuje, počítá se také se zavedením nového úseku potrubní pošty," uvedl technik Fakultní nemocnice v Hradci Králové Petr Ledvinka.
Nemocnice plánuje rozšířit stávající systém potrubní pošty na další pavilony. Díky principu stlačování vzduchu je totiž přeprava zásilek rychlá a efektivní. V nejbližší době by se potrubní pošta měla zavést také do rekonstruovaného pavilonu neurologie a dále se plánuje připojení nového pavilonu soudního lékařství.
Centrální středisko potrubní pošty Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Denně přepraví až dva tisíce zásilek a na starost ji má technik Petr Ledvinka.
Zkušební provoz potrubní přepravy začal v nemocnici v roce 1997. K původním třem linkám s jednatřiceti stanicemi postupně přibývaly další a v dnešní době je areál propojen celkem dvanácti linkami, na kterých je 85 funkčních stanic.
"Přesto stále existují starší pavilony jako například ortopedie, které k potrubní poště zatím připojeny nejsou," řekl Ledvinka.
Princip potrubní pošty se podobá železnici
Pošta nejen významně zrychluje a zjednodušuje přenos informací i drobných zásilek, ale také šetří náklady a pracovní síly. Vždyť dříve transport zásilek zajišťovali nemocniční zřízenci plnící civilní službu. Dnes se vzorky krve, rentgeny pacientů a další dokumenty dostanou do požadované stanice během několika minut.
Princip potrubní pošty je velmi jednoduchý, odesílatel a příjemce zásilky jsou propojeni potrubím, ve kterém je transportní pouzdro poháněné stlačeným vzduchem.
"Zaměstnanec nemocnice vloží zásilku do plastového pouzdra a na displeji navolí kód cílové stanice. Přenos funguje na principu přetlaku a podtlaku vzduchu," vysvětlil Ledvinka.
"Na plastovém potrubí jsou výhybky, které jsou řízeny elektronicky, a pokud jedou například dvě patrony se zásilkou naproti sobě, musí na sebe čekat, stejně jako vlaky na jednokolejné trati," přirovnává technik fungování systému k vlakové dopravě.
Rychlost přenosu se dá regulovat podle obsahu zásilky, pouzdra se pohybují rychlostí několik metrů za vteřinu a obvyklá doba transportu jsou dvě minuty. Zpoždění může nastat v dopravní špičce, kdy pouzdro musí počkat na přehození výhybky. Denně je tímto způsobem přepraveno mezi jednotlivými odděleními až dva tisíce zásilek.
Potrubní poštu nevyužívají jen zdravotnická zařízení, ale je hojně zužitkována například v průmyslu, kde slouží k transportu různých vzorků a dokumentace. Vlastní potrubní poštu dnes mají velké peněžní ústavy i banky, multikina nebo hypermarkety.
Poprvé byly myšlenky francouzského vynálezce Papina o využití tlaku páry a vzduchu zužitkovány k přepravě těles v roce 1853 v Londýně. Později byly potrubní pošty budovány v dalších městech, jako například v Paříži, ve Vídni nebo v Berlíně.
MĚSTSKÁ POTRUBNÍ POŠTA V PRAZEPotrubní pošta se využívala v řadě velkých měst včetně Prahy. První trasa byla vybudována již v roce 1887 a vedla z hlavní pošty v Jindřišské ulici na poštovní úřad na Malém rynku (dnešní Malé náměstí). Později byla trasa prodloužena až na Pražský hrad, takže měřila přes pět kilometrů. Hlavní rozvoj sítě nastal až v letech hospodářského rozkvětu, tedy v období let 1927 až 1932. Tehdy vznikly další trasy a v plném rozmachu byly systémem transportovány desítky tisíc pouzder měsíčně. Ještě v 90. letech 20. století bylo systémem přepravováno kolem devíti tisíc pouzder měsíčně. Dnes je jednou z posledních dochovaných městských potrubních pošt na světě, její provoz ale ukončily povodně před osmi lety. |
