Houkl na ně a partička se dala na útěk. Vydal se za nimi, a to se mu stalo málem osudným. "U řeky jsem svítil baterkou do tmy, najednou mě někdo zezadu strašně bouchl železnou tyčí do hlavy," popsal situaci dobrovolný hasič ze Smržovky.
Útok jak zázrakem přestál bez většího zranění. Jde o jeden z příkladů rabování, kterým lidé z vyplavených oblastí musí čelit.
"Hned v neděli po povodni nás místní upozornili, že se po obci pohybují tři cizí lidi s baterkami. Byli to Poláci, kteří si vesnici obcházeli. Poslali jsme je zpátky," přiblížil starosta těžce poničených Heřmanic Vladimír Stříbrný.
Podobnou zkušenost měla i Jana Čápová z Raspenavy. "Když jsme jeden den přijeli k našemu domu, nakládali nám už cizí lidi pozůstatky plotu na auto. Manžel je vyhnal, policii jsme nevolali."
Zlodějům hrozí až osmileté tresty
Případů rabování už policie vyšetřuje několik, řadu lumpů už dopadla. Hrozí jim tresty od dvou do osmi let, přestože u krádeží nevznikla škoda vyšší než pět tisíc korun.
Zákon tyto kauzy posuzuje přísněji, protože ke krádežím došlo při živelní katastrofě. Obvinění si už vyslechli dva Rumuni, kteří po povodni odnášeli vyplavené věci. Policisté je vyšetřují na svobodě.
HYENISMUS PO ZÁPLAVÁCHPolicie už obvinila několik zlodějů. Dva Rumuny, kteří v Chrastavě odnášeli vyplavené věci, a tři Poláky, již v Raspenavě navrtávali nádrže aut. Pokusili se také vloupat do jednoho ze zaplavených domů. Rovněž tři obyvatelé Chrastavy odnášeli vyplavené věci. |
"Při vyšetřování vyšlo najevo, že se ještě pokusili vloupat do jednoho ze zaplavených a opuštěných domů. Okresní soud na pachatele uvalil vazbu," upřesnil krajský policejní ředitel Milan Franko.
Policisté obvinili také tři obyvatele Chrastavy, kteří si chtěli odnést video, kočárek a dětské pleny. I oni jsou vyšetřováni na svobodě.
