Kolébkou soutěže Toughest Firefighter Alive jsou Spojené státy. Když tam firma Scott uváděla na trh nový typ dýchacího přístroje, rozhodli se hasiči vyzkoušet jeho kvality v testu, který napodoboval běžnou hasičskou činnost. Z pouhé jednorázové simulace se však v devadesátých letech rozvinula soutěž, na níž bojovníci s ohněm testují výkonnost ve čtyřech disciplínách, které z jejich profese vycházejí.
V kanadském Vancouveru soutěžící v plné výbavě, která včetně dýchacího přístroje váží kolem pětadvaceti kil, roztahovali hadice a zdolávali s dvacetikilovou zátěží čtyřpatrové lešení. Šestikilovým kladivem museli pokořit sedmdesátikilové závaží v "hammer boxu" a následně přenést nějakých čtyřicet metrů osmdesátikilovou figurínu, aby o zbytky sil přišli při vybíhání do čtyř pater lešenářské konstrukce s hadicemi a motorovou pilou.
čtěte Nejdrsnější hasič světa je z Česka
Lukáš Novák tam přitom dokázal zvítězit jak v kategorii jednotlivců, tak s dalšími třemi českými kolegy v soutěži družstev.
Loni jste vyhrál stříbro na Toughest Firefighter Alive v Liverpoolu. Jaké ambice jste měl před soutěží v Kanadě?
Popravdě řečeno, byl jsem trochu v rozpacích. Když jsme si s kluky z Česka ve Vancouveru den před závody prohlíželi trať, říkali jsme si, že to mají postavené vyloženě pro Američany.
V jakém smyslu?
Hasičské hry jsou všude na světě složeny ze čtyř stálých disciplín, ale v jednotlivých zemích mají svá specifika. V USA mají soutěž Ultimate Combat Challenge a trať ve Vancouveru byla až na drobnosti její kopií. Nemůžu říci, že by nás to před soutěží povzbudilo.
Nakonec jste vyhrál dvě zlaté…
Ano, a i druhý v jednotlivcích byl z Česka, Honza Šindelka z Olomouce. Až třetí byl Brazilec. Brazilci hasičským soutěžím dlouho kralovali, jejich vítěznou sérii jsme přerušili až my loni v Liverpoolu, kdy jsme získali zlatou v soutěži družstev. A na druhém místě jsme je v týmech nechali i letos.
Kromě soutěže o nejdrsnějšího hasiče jste se ve Vancouveru zúčastnil i závodu Stair race, při níž se v plné výbavě vybíhalo do sedmadvacetipatrové budovy. Tam jste dopadl jak?
Skončil jsem třetí. Trochu mě to mrzí. Když jsem vyběhl nahoru, řekl jsem si "Jé, to už jsem tady?". Měl jsem dost sil, mohl bych býval běžet rychleji.
Čím to je, že zrovna čeští hasiči jsou světovou špičkou?
Poctivou přípravou, možná hraje roli i taková ta česká šikovnost? Jsou tam totiž též docela technické disciplíny. Balení hadic, to je o cviku.
Dává vám soutěžení něco i pro práci hasiče?
Určitě, myslím si, že jsem lépe připravený. Je to vlastně profesní sportovní disciplína.
Čeká se ode mě vítězství
Světových her hasičů a policistů, jichž byla vaše soutěž součástí, se účastnilo celkem 10 tisíc sportovců, využívali jste centrum postavené pro olympijské hry. Nakonec jste z téhle velké akce odjel jako nejdrsnější hasič světa. Jaký je to pocit?
Určitě si tak nepřipadám, zní to hodně nadneseně…
První na světě ale jste, to vám nikdo neodpáře…
Když to vidím někde napsané, musím se usmívat. Já to nijak neprožívám. Jsem pořád stejný, ostatně, druhý den po příletu z Kanady jsem šel normálně do práce.
To zní zvláštně: vyhrajete titul mistra světa, přiletíte a nastoupíte do šichty… Mimochodem, podporují vás v práci?
Podpora z krajského ředitelství není nic moc, nevím, jestli jim vadí, že jsem z Ústí, a ne Pardubičák. Ale tady v Ústí mi vycházejí vstříc, to je super. Když jsem se vrátil z mistrovství Evropy, kde jsem vyhrál, a chtěl jsem se hned zúčastnit závodu v běhu do sjezdovky, ptal jsem se v práci, zda mě pustí, nebo zda si mám vzít náhradní volno… Řekli mi, že za odměnu si to zaběhnout můžu jít. (smích)
Berete dosavadní úspěchy jako závazek?
Každé vítězství vás zavazuje, lidi to už pak od vás očekávají. Když přijedu ze závodů, tak se mě v práci neptají, jak jsem dopadl. "Vyhrál jsi? Jo? Tak dobrý…" to je všechno. (smích) Už to berou jako samozřejmost. Když byly závody tady na jaře v Ústí, startoval jsem až na konci a všichni čekali, až půjde Novák, jestli vyhraju…
A vyhrál jste?
No, vyhrál.
Do posilovny moc často nechodím
Jak se na soutěž připravujete?
Chce to fyzičku, takže běhám do kopce, jezdím na kole.
Máte nějaký speciální tréninkový program? Běžní sportovci mají trenéry, využívají moderní technologie, co vy?
Já si to ladím úplně sám, já na to nikoho nemám. Zatím to vychází. Když si ale vezmete, že dnes se trénuje na tepové frekvence a s všemožnou technickou podporou, tak jsem úplný břídil. Já říkám, že trénuju jako Zátopek. (smích) Je to prostě dřina. Výhoda je ale v tom, že jako trenér sám sobě rozumím.
Jak tedy vypadá příprava světové hasičské jedničky?
Když vám řeknu, že nevím, jak budu trénovat zítra, tak je to pravda. Já se vzbudím a řeknu si, tak, včera jsem byl na kole, dnes je docela hezky, nepršelo, tak si půjdu zaběhat do lesa… Nemám to vyloženě dopředu naplánované. Ale měsíc dva před soutěží se snažím švihat tréninky dvoufázově.
Funguje příprava na takovéhle amatérské bázi i u vašich soupeřů?
Viděl jsem tam soutěžící, co měli sporttestery… V jiných zemích mají tu podporu větší. Myslím, že se tenhle sport bude posouvat k větší profesionalitě, jinde už k tomu mají našlápnuto. Když si vezmu, co mám já… Posilovně na hasičárně se snad ani posilovna říkat nedá, tam je jen to, co si chlapi sami svařili. Lavice na bench, činka na dřep, to je tak všechno… Pak tam je ještě ten zázračný přístroj, jak ho v televizi propaguje Chuck Norris, ale to tam leží v koutě, to nikdo nepoužívá… (smích)
Uvažujete o tom, že byste své tréninky zprofesionalizoval?
Možná že kdybych fungoval přes tepové frekvence, mohl bych výkony ještě zvednout. Přemýšlel jsem o tom, že bych nějakého trenéra zkontaktoval, ale byl by to někdo z atletiky, protože trenér speciálně na hasičské soutěže samozřejmě neexistuje. Trochu se ale bojím, aby mně to neuškodilo, protože, přece jen, nejlépe se znám já sám.
Lukáš NovákOd svých patnácti let byl dobrovolným hasičem, soutěží od roku 2004. Vystudoval požární ochranu na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, profesionálním hasičem je od roku 2007. Loni na světových hasičských hrách v Liverpoolu získal stříbrnou medaili v kategorii jednotlivců a zlatou v soutěži družstev, téhož roku se stal v Mönchengladbachu evropskou hasičskou jedničkou. V polovině září se chystá na mistrovství republiky. |
