Na pozvání americké ambasády v Česku strávilo osm brdských starostů a jedna starostka v Německu dva dny. Pozvánku dostali zástupci Trokavce, Rožmitálu pod Třemšínem, Lázu, Spáleného Poříčí, Strašic, Dobříva, Borovny, Míšova a Mirošova.
"Chtěli jsme starostům ukázat, jak fungují americká vojenská zařízení, jak komunikují s místními a co to znamená pro samosprávy," řekl iDNES.cz zástupce tiskového odboru americké ambasády Jakub Hornek.
Cílem české delegace byla obří světoznámá základna Ramstein nedaleko Kaiserslauternu a nedaleká, mnohem menší Polygon u městečka Bann. Ani v jedné ovšem není radar, který má vyrůst u brdské kóty 718.
Starosta Čížek: Radar potřebujeme
"Absolvovali jsme prohlídky objektů, diskutovali. Nikdo nám nic nenutil, dokonce nám Američané nabídli, že odejdou z místnosti, až se budeme bavit s místními. Bylo to hodně otevřené," řekl iDNES.cz starosta obce Spálené Poříčí Pavel Čížek.
On, přestože jeho obec leží v bezprostřední blízkosti vojenského území, kde Američané plánují radar postavit, tento záměr podporuje. "V současné situaci je to potřebná záležitost," řekl Čížek.
Američané ho navíc přesvědčili, že systém soužití s obyvateli okolí svých základen mají dobře zvládnutý. "Líbí se mi, že kladou důraz na životní prostředí. Neustále se hlídají," dodal starosta Spáleného Poříčí.
Starosta Neoral: Nechci být závislý na Američanech
Zcela opačné dojmy si z výjezdu přivezl Jan Neoral z obce Trokavec, vůdčí postava protiradarové starostovské aliance. "Od ledna loňského roku jsem vždy uváděl, že bych nebyl proti menší základně spojenců. Po návratu z Ramsteinu jsem proti jakékoliv základně cizích vojáků na území České republiky," uvedl Neoral ve svých zápiscích z "výletu" zveřejněných na serveru Blisty.cz.
Na vlastní oči se sice přesvědčil, že soužití místních lidí s americkými vojáky je bezproblémové, ale velkou překážku Neoral vidí v přílišné ekonomické závislosti obcí kolem objektů Američanů.
Předpokládá, že by městečka měla velké finanční problémy, kdyby Američané základnu zavřeli. Neoral vychází z diskuse se starostou Ramstein-Misbachu Klausem Layesem, který mu řekl, že základna v okolí investuje ročně kolem 1,5 miliardy dolarů. "Nechci žít s cizími vojáky za zadkem a mít z toho výhody. Toto je má zem a v ní chci žít bez závislosti na dolarech vojáků," odnesl si z debaty starosta Trokavce.
Podobně odmítavě se ke stavbě radaru staví Josef Vondrášek z Rožmitálu pod Třemšínem. "Záměr postavit ho u nás, v tak hustě osídleném území, se mi nelíbí. Vemte si do ruky glóbus, všechny rakety by letěly kolem nás. Je to příliš velké lákadlo pro teroristy," řekl iDNES.cz.
S Neoralovým pohledem nesouhlasí Jiří Hahner z městečka Strašice, podle něj žádná ekonomická závislost nehrozí. "U nás Američané neplánují postavit tak velké základny. V Brdech by mělo být jen několik desítek vojáků, to si pan Neoral zřejmě neuvědomil," sdělil Hahner iDNES.cz.
Navíc přidal argument, že Strašice mají "družbu" s bavorskou obcí Markt Hohenfels, která také sousedí s americkou vojenskou základnou, a nemůžou si spolupráci vynachválit.
