„Tehdejší kuchyně byla založená na základních surovinách, jako jsou luštěniny, obilniny. Používaly se velice levné druhy masa jako slanina a špek, částečně i ryby, dále sušené ovoce a houby či plodiny, které si dokážeme vypěstovat doma na zahrádce - česnek, cibule, bylinky,“ přibližuje kuchař Martin Havlík, který pro festival ochutnávky barokní kuchyně připravuje.
Recepty čerpá z dobových kuchařek či zahraničních webů. Ač je přesvědčen, že s náležitým komentářem by strávníkům jídlo připravené přesně podle receptu z doby baroka chutnalo, sám je mírně upravuje. Třeba tím, že některé suroviny, konkrétně koření, úplně vynechává.
„Dnes není úplně běžné dávat na maso skořici. Nebo nepoužíváme v takové míře zázvor,“ přibližuje Havlík, podle něhož je dnes běžné užívat tyto ingredience spíše pro sladké pokrmy.
V baroku z koření převažoval pepř a muškátový květ
Havlík však upozorňuje, že současné pokrmy vznikly právě z těch časem prověřených. Lidem chutnají a pouze se v závislosti na surovinách a technologiích v průběhu času mění.
„Všechno se zrychluje, přípravy jsou rychlejší,“ jmenuje hlavní změnu Havlík a vzápětí dodává, že se opět vrací příklon k pomalému zpracování jídla - pomalému pečení či úpravám při nízkých teplotách.
Chutě byly v baroku mnohem jednodušší, z koření převažovala sůl, pepř a muškátový květ. „Tehdejší kuchyně byla opravdu mnohem prostější. Na jedno jídlo se využilo čtyři pět surovin, ne jako dnes, kdy se do jednoho hrnce dá i dvacet surovin,“ podotkl Havlík.
Více informací o festivalu 6 týdnů baroka najdete na internetových stránkách zde.
