"Tato památka je díky svému umístění a krajinnému kontextu považována za nejromantičtější hradní zříceninu západních Čech, čemuž odpovídá i její obliba mezi turisty," konstatoval vedoucí oddělení archeologie Národního památkového ústavu v Plzni Petr Sokol. Připomněl ovšem, že během posledních desetiletí některé části zděných konstrukcí zanikaly před očima.
Hrad GutštejnStavební práce v roce 2011 stály 2 357 870 korun, v letech 2009 a 2010 1 500 000, respektive 1 330 000 korun. Zřícenina hradu Gutštejn stojí nad přítokem Úterského potoka, první zmínka o hradu a jeho vlastníkovi je z roku 1319. V tomto roce pronajal tepelský opat Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Důležitým datem v historii je rok 1422, kdy Gutštejn oblehl Jan Žižka s Pražany a dobyl jej. |
Stabilizační práce byly zahájeny v roce 2009. "V roce 2011 se pak udělalo nejvíc prací, které se dotkly všech částí hradní zříceniny včetně koruny jinak nepřístupného bergfritu (okrouhlé hlavní věže - poznámka redakce), hlavní dominanty hradu," informoval archeolog. Zpevnily se tak například vrchní části zdí jejich přezděním, doplnilo se zdivo nebo se vytvořil souvislý drnový pokryv zpevněných korun.
Důraz byl podle Petra Sokola kladen na zachování co největší míry autentičnosti a co největší podobnosti materiálu i způsobu úpravy. "Součástí hradní zříceniny tak zůstaly i zdravé borovice v prostoru hradního jádra a jalovce na koruně bergfritu. To jsou charakteristické prvky Gutštejna, vnímané již generacemi návštěvníků," uvedl muž.
Zásahy v loňském roce se zaměřily zejména na severní stěnu severního paláce, sousední bergfrit, jižní palác, sklep, severní hradbu východního nádvoří, objekty jižního parkánu a jižní parkánové hradby stavěné na prudkém skalnatém svahu. Při práci v horní části hlavní věže zdokumentovali plzeňští památkáři dochované části unikátního trámového roštu pocházejícího z 20. let 15. století.
