Zoo Plzeň slaví 50 let. Z původních plánů jí stále chybí hroch i slonice

Padesát let už sídlí plzeňská zoologická zahrada v areálu na Lochotíně. Málokdo ale ví, že úplně první expozice v Plzni kdysi byla v Doudlevcích a přečkala válku i povodně. U příležitosti 50. výročí nabízí zoo od 30. listopadu až do Nového roku levnější vstupné. Chystá se také lampionový průvod a výstava.

V sobotu 30. listopadu zahájí oslavy padesátého výročí noční komentovaná prohlídka s lampionovým průvodem.

"Vyrazí od hlavní pokladny v 17 hodin a všimne si více právě svědků padesátileté historie a vývoje zoo," láká mluvčí zoologické zahrady Martin Vobruba.

Křest tygra v lochotínské zoo v roce 1982. Mládě drží zootechnik Antonín Pešula. Vlevo je filmař a autor zvířecích večerníčků Václav Chaloupek.

Od první adventní soboty do Nového roku bude do zoologické a botanické zahrady platit sváteční jednotné vstupné  - 50 korun pro všechny platící návštěvníky, včetně seniorů a dětí.

"V tomto období neplatí pro platící návštěvníky ani pondělní slevy pro seniory, rodinné vstupné ani žádné jiné slevy ani tarify," podotkl Vobruba.

V tropickém pavilonu, kde najdete krokodýly či šimpanze, je nyní k vidění také výstava fotografií, zachycující nejstarší události nové zoo - například první lochotínská lvíčata, vzhled některých nejstarších expozic, ale i slavnostní otvírání zoo a první pokladnu. Další poutače jsou také přímo u nejstarších objektů, které stály již v prvních dnech zoo.

Zoologická a botanická zahrada ale nejsou prvními zařízeními svého druhu v Plzni. Kdysi zde bývalo také takzvané vivárium. "Jezírko s labutěmi a dalšími vrubozobými ptáky bylo v místech dnešního divadla J. K.Tyla. Tento 'zvěřinec' byl doplněn i domečkem s opičkami," popsal Vobruba a připomíná, že v dávných dobách se ve městě zastavovaly i pojízdné zvěřince. 

Zvířata v zoo

Zoologická zahrada už chová naprostou většinu zvířat, o nichž se uvažovalo už při zakládání expozice na Lochotíně. Seznam tehdy zabíral devět stránek strojopisu. Do současné doby však v zoo z původního seznamu chybí například hroch, indická slonice, lachtani tmaví nebo rosomáci. Navržen, leč dosud nechován, byl i tučňák brýlový, orlosup bradatý, drop velký či kajman černý. 

Plzeňanům ukazovaly zvířata, která zde natrvalo dosud nebyla, například tygry, zebru nebo dokonce i slona. Ani návštěva medvědářů nebyla výjimkou.

"Základ plzeňské zoologické zahrady byl položen 2. září 1926, kdy na členské schůzi spolku IRIS (sdružení akvaristů, které funguje i nyní, pozn. red.) bylo rozhodnuto najmout skleník na vojenské plovárně v Plzni v Doudlevcích, zřídit z něho pěstírnu rybek a jeho okolí proměnit v zoologickou zahradu," připomněl Voruba.

Na konci roku 1926 už byl v zoologické zahradě otevřený skleník, akvária, tři voliéry s dravými ptáky, k vidění tu byly lišky a šakal.

V tehdejším Československu přitom existovala teprve jedna jediná zoo zřízená německými milovníky přírody v Liberci v roce 1919. Pražská zoo byla otevřena až roku 1931.

Zoo v Doudlevcích přežila s potížemi i druhou světovou válku. Zvláště v jejích posledních letech měla velké potíže se zásobováním. I přesto ale počátkem roku 1940 získala první lvy, levhartici, vlčici a medvědy. Do té doby patřili k největším zvířatům srnci a daňci.

Bezprostředně po osvobození nastaly na kratší dobu lepší časy. V druhé polovině 40. let minulého století se ale zahradě opět nedařilo, přicházelo málo návštěvníků a škody napáchala i velká voda, dál přetrvávaly i potíže s financováním. V únoru roku 1950 se opět hovořilo o krizové situaci - nebudou peníze na zimní provoz ani na nákup krmiva pro zvířata.

Ve druhé polovině padesátých let získala zoologická zahrada první velká zvířata. K vidění tu byl velbloud, lama krotká, pakoně, antilopy sajga a nilgau, skot zebu, nebo puma. Ve skladbě druhů figurovali řadu let i vlk, dingo nebo kojot.

Návrh na stavbu nové zoologické a botanické zahrady schválila rada Národního výboru města Plzně v roce 1961. Stavební náklady tehdy byly vyčísleny na 18 milionů korun. Nákupy zvířat a výsadba na 2x 800 tisíc korun. Počítalo se se 62 zaměstnanci zoo a 19 pracovníky v botanické zahradě. 

V roce 1962 byla stará zoo uzavřena kvůli infekci, které podlehla většina šelem a Plzeň byla dva roky bez zoologické zahrady. 

V říjnu 1963 vydal západočeský deník Pravda článek "Až budeme mít žirafu", kterým oznámil otevření nové - spíše provizorní zoologické zahrady. Expozice měla jen 29 druhů zvířat a dlouho připomínala staveniště.

Zabírala nejprve asi čtvrtinu současné plochy areálu. Využívaly se zejména stodoly a budova, v níž dnes sídlí tropický pavilon. Hned v první den otevření sem přišlo 6 600 návštěvníků.