Nyala nížinná se narodila v plzeňské zoo na konci května. | foto: M. Vobruba

Zoo v Plzni ukázala nové přírůstky, antilopu nyalu a buvolce běločelé

  • 0
Nyala nížinná a dva samečci buvolce běločelého, to jsou poslední přírůstky, kterými se ve středu pochlubila plzeňská zoologická zahrada. Nyala se narodila na konci května a hned za pár dní přišli na svět buvolci.

Nyala, která se nyní v plzeňské zoo narodila, je třetí v historii tamního chovu. "První nyalou je Mex z Dráždan. Narodil se v roce 2007 a k nám přijel jako roční. Od roku 2010 je u něj samice Ina, narozená ve Dvoře Králové, která se v únoru 2011 stala matkou jeho první dcery jménem Indaba. Další sameček přišel na svět loni v listopadu 20 znovu od matky Iny," uvedl mluvčí zahrady Martin Vobruba. Dodal, že stádo letos rozšířily i dvě samice Lara a Zoe z Beekse Bergen Safari parku

Stádo nyal je vidět průhledem v pavilonu afrických kopytníků vedle jeřábů, marabu a buvolců.

Nyala je antilopou pocházející z řidších lesů nebo křovinatých savan Afriky. "Ve dvou druzích je řazena do společného rodu s antilopami kudu, bongo, sitatungou a lesoněm pestrým. Ve stádě může být vždy jeden dospělý samec. Ten se výrazně liší od světlejších, menších a bezrohých samic krásnými rohy, tmavší dlouhou srstí a větší výškou," popsal Vobruba.

Nyaly nížinné v Česku chová ještě královédvorská a liberecká zoo.

Chovatelé plzeňské zoo se radují i z mláďat buvolce běločelého. Dva samečci se narodili v prvním červnovém týdnu jako druhý a třetí odchov v Plzni.

"Stádečko nyní tvoří samec ze zoo Praha a čtyři chovné samice, z toho tři ze safari Beekse Bergen. První odchov se u nás v zoo podařil v roce 2010. Buvolce běločelé přitom chováme od roku 2007," řekl Vobruba.

V létě žijí buvolci dohromady ve venkovním výběhu se žirafami a antilopami kudu velkými. Je to druh, pro který je vedena Evropská plemenná kniha, v Evropě jej chová kolem 40 zoologických zahrad.

Buvolci preferují rozlehlá travnatá území a řídké světlé porosty stromů a keřů. Aktivní bývají ráno a k večeru, přes polední horka odpočívají v úkrytu. Samci jsou teritoriální, své území si značí hromadami trusu na viditelných místech, rozhrabáváním země a výměškem předoční žlázy, který otírá o traviny a větvičky.

Buvolec běločelý v minulosti obýval savany v dnešní JAR, Svazijsku a Lesothu. Kvůli nadměrnému lovu pro maso byl už před rokem 1900 ve Svazijsku a Lesothu vyhuben, posledních asi 2 000 kusů přežilo v JAR. Nyní žijí i v Namibii, Botswaně a Zimbabwe.