Poslanci minulý týden schválili nová pravidla, která ovlivní od příštího roku obecní příjmy. V obcích s počtem obyvatel od 1 500 do 20 tisíc mají radní důvod těšit se na dobu hojnosti. Do obecních pokladen přitečou od desítek tisíc po desítky milionů korun navíc. V takových už plánují dříve nemožné investice například do čističek vody.
Plzeňští radní se mohou radovat, i když v novém systému přijde město o 90 milionů korun. Původně totiž ministerstvo financí plánovalo, že stát městu sebere 900 milionů korun, tedy asi pětinu rozpočtu. Nejistota trvala asi rok, nyní už je jasné, že se katastrofický scénář nevyplní.
"Ztráta 90 milionů korun se projeví ve snížení příspěvků města neziskovým organizacím včetně sportovních klubů," řekl ekonomický náměstek primátora Plzně Martin Zrzavecký.
Rokycany, které mají zhruba 14 tisíc obyvatel, patří k městům, jimž změna pomůže. Tamní radnice si vylepší téměř třísetmilionový rozpočet. "Pokud už se na daňových příjmech obcí nebude nic měnit, budeme mít navíc přibližně dvacet milionů korun. Chceme za ty peníze opravit školní jídelnu. Stálo by to přesně dvacet milionů," sdělil starosta Rokycan Vladimír Šmolík.
Starosta Prášil se bojí, že peníze budou citelně chybět
Ve zcela opačné situaci jsou Prášily na Klatovsku, kde žije kolem 170 lidí. Tam čeká radnici doba nouze a příjmy obce se dramaticky propadnou. Prášily totiž ztratí finanční zvýhodnění, které v minulých letech měly kvůli velkému katastrálnímu území o rozloze více než 11 tisíc hektarů.
"Přijdeme o čtyři miliony korun ročně. Na úplně běžný provoz potřebujeme tak čtyři miliony, ale budeme mít asi polovinu," konstatoval starosta Libor Pospíšil.
Odhaduje, že příjmy od státu budou v případě Prášil od roku 2013 dělat přibližně 1,5 milionu ročně. "Podaří se nám dát dohromady možná dva miliony. To je na jednu sekretářku a jednoho zaměstnance. Žádné investice, nic. Tady se prostě v zimě prohrne sníh a v létě poseká tráva, a tím to končí. Prášily v podobě, na které byli lidé dosud zvyklí, přestávají fungovat," řekl Pospíšil.
Připustil, že v několika minulých letech měla obec díky velkému katastrálnímu území nadstandardní příjmy. "Ale obce s velkým katastrem jsou zpravidla v horách u hranic a mají náklady na provoz nesrovnatelně vyšší než vnitrozemské obce, kde žije víc lidí," prohlásil Pospíšil.
Ten už dělal starostu Prášil v letech 1998 až 2002. Vzpomíná si, že tehdy obec musela hospodařit s podobně nízkými příjmy, jaké bude mít od příštího roku. "Obracela se každá koruna. Kolikrát jsem si musel vzít montérky, a co jsme potřebovali, jít udělat sám. Jenomže tehdy byly jiné ceny, jiné mzdy. Jestliže jsme tehdy měli rozpočet dva miliony ročně, odpovídalo by to dnes zhruba čtyřem milionům," porovnává starosta Pospíšil.
Nyní se obává, že obec nebude mít kde brát peníze a odhaduje, že do tří let to poznají i její návštěvníci. "Nebudeme mít ani na to, abychom se ucházeli o nějaké dotace, protože nebudeme mít na to, abychom z projektu zaplatili třeba deset procent připadajících na obec," sdělil. Starosta věří, že se pro Prášily nepříznivý systém rozdělení po čase změní. "Doufám, že to není definitivní," uzavřel Pospíšil.
