Podle Jitky Průchové z Krajské hygienické stanice v Plzni je důvodem vyššího výskytu větší množství faktorů. Patří mezi ně cestování do rizikových oblastí, častý pobyt cizinců z některých rizikových zemí v Česku, zdrojem jsou ale i ubytovny s nižší úrovní hygieny.
„Lidé hodně cestují do turistických destinací, kde se žloutenka typu A vyskytuje ve vyšší míře, například do zemí jižní Evropy či tropických destinací. Riziková je často individuální turistika s baťůžkem na zádech, kdy je mnohdy obtížné zachovat hygienické zásady a cestovatelé navíc nepomyslí na prevenci formou očkování,“ říká Průchová.
Výskyt žloutenky typu AČR (rok / počet nemocných) 2011 265 2012 284 2013 384 2014 673 Plzeňský kraj 2011 3 2012 5 2013 62 2014 69 |
Výskyt této žloutenky je podle ní ovlivněn i způsobem života. Větší riziko šíření je ve skupinách sociálně slabších či vyloučených občanů, kteří často žijí v prostředí s nízkým hygienickým standardem a velkou kumulací osob. Příkladem takového prostředí jsou ubytovny.
„Je to nemoc, která se přenáší poměrně snadno, takzvanou fekálně orální cestou, tedy prostřednictvím nemytých rukou, například po návštěvě toalety. Lidé by měli vždy dbát na umytí rukou po toaletě a rovněž před jídlem – a to třeba i při konzumaci pouličního občerstvení,“ doporučila Průchová.
Dobrá věc je podle ní v těchto situacích desinfekční gel, který se rozetře na ruce a bez opláchnutí se nechá zaschnout. „Není to stoprocentní ochrana, ale je to vhodný prostředek pro pohotovostní desinfekci rukou. Dá se běžně koupit v lékárně či drogerii,“ uvedla.
Hygienička také doporučuje očkování. A to nejen u dětí, které jedou na tábor, ale i kvůli pobytu ve školách a ve školkách. Tam se děti, hlavně ty předškolní, dají dost těžko uhlídat, aby dodržovaly preventivní postupy, hlavně časté mytí rukou.
Cena dětské dávky očkování je přes 700 korun, dospělí zaplatí kolem 1 100 korun. Očkuje se ve dvou dávkách v odstupu zhruba roku, doba ochrany se pohybuje kolem 20 až 25 let a déle. Většina pojišťoven podle Průchové na očkování finančně přispívá.
Například VZP klientům na očkování proti hepatitidě A, ale i B, přidává už několik let.
„Příspěvek může dosáhnout až 500 korun,“ uvedl mluvčí Oldřich Tichý. Loni si o příspěvek požádalo přes 11 tisíc lidí a pojišťovna jim vyplatila 5,5 milionu korun. V Plzeňském kraji například letos v prvním pololetí o příspěvek požádalo 232 lidí, kteří čerpali 116 tisíc korun. Nejvíce žádostí bylo na Domažlicku, a to celkem 63.
Pokud se lidé nechávají očkovat, je podle Průchové na místě zvážit kombinovanou očkovací vakcínu proti žloutence A i B.
„Toto je vhodné u lidí, kteří nebyli očkováni proti žloutence typu B v rámci bezplatného pravidelného očkování. Informace jim podá praktický lékař,“ doporučila hygienička.
U žloutenky podle Průchové až na výjimečné případy, které mají těžký průběh, dochází k úplnému uzdravení, ale vyžaduje to hospitalizaci a poměrně dlouhou rekonvalescenci. „
U rekonvalescence je ale třeba klidový režim, což bývá problém třeba u sportovců. I z tohoto hlediska je tedy očkování dobrou investicí,“ uvedla Průchová.
V samotné Plzni byl v posledních letech největší výskyt žloutenky v roce 2013. Zdrojem infekce byli zejména lidé z ubytoven pro sociálně slabé.
