Marie Fialová z plzeňského magistrátu informovala, že se jedná o nejstarší plzeňské pečetidlo nebo soubor čtyř zlatých bul. „Dále o první soudní knihu, Osecký žaltář a dvě erbovní privilegia,“ uvedla Fialová.
Předměty uložené v Archivu města Plzně si veřejnost bude moci prohlédnout v mázhauzu plzeňské radnice od 16. listopadu do 7. prosince.
Plzeň měla dosud jedinou archivní kulturní památku - rukopis hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka z roku 1834 s textem národní hymny Kde domov můj.
Nové kulturní památky |
„Ve fondech našeho archivu se nachází řada mimořádně cenných archiválií. Jde o dokumenty důležité, jak z hlediska poznání historie města a jeho vývoje, tak i jeho hospodářského a politického významu,“ řekl náměstek primátora Martin Baxa z ODS.
Za archivní kulturní památky mohou být prohlášeny předměty, které mají mimořádný význam pro dějiny, a to vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo svým vnějším znakům.
„Institut archivních kulturních památek je důležitým nástrojem z hlediska ochrany a propagace Národního archivního dědictví. Prohlášení vybraných archiválií za archivní kulturní památky s sebou sice přináší i některá omezení a opatření v nakládání s nimi, ale nepředstavuje zvýšení finančních prostředků na jejich ochranu a uložení. Jde tedy zejména o prestižní záležitost,“ sdělil vedoucí archivu Adam Skála.
Archiv města Plzně se řadí mezi nejstarší v Česku. Více než 140 let pečuje o písemnosti, jež podávají svědectví o minulosti města od středověkých počátků po současnost.
