Když se Jaroslav Lacina v roce 1915 narodil, bylo lyžování ještě v plenkách. Bílé svahy mu učarovaly, lyžování se stalo jeho vášní. Stál u jeho počátků, záhy se podílel na jeho rozvoji a popularizaci. Během svého bohatého života vychoval celou plejádu milovníků bílé stopy a také svých následovníků.
Jaroslav Lacina byl jedním ze zakladatelů katedry tělesné výchovy Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Když se začaly v 60. letech minulého století zřizovat vysokoškolské tělovýchovné jednoty Slavie (předchůdkyně současného Univerzitního sportovního klubu), stál u zrodu Slavie na plzeňské pedagogické fakultě, byl zvolen předsedou a zůstal jím až do svého odchodu do důchodu v 80. letech.
Nikdy neztrácel humor, oblíbili si ho kolegové i studenti
Za přínos pro rozvoj vysokoškolského sportu mu Česká asociace univerzitního sportu udělila v roce 2009 pamětní medaili.
"Jaroslav Lacina je nestorem lyžování v západočeském kraji a výraznou osobností v historii naší katedry. Byl vynikajícím odborníkem, ale také člověkem s velkým nadhledem ve všech situacích. Byl vždy korektní. Neztrácel nikdy humor. Díky svému přístupu byl neobyčejně oblíbený nejen u svých kolegů, ale i u studentů. Jeho odchod je pro nás velkou ztrátou. S ním odchází jedna z legend minimálně západočeského lyžování," říká šéf katedry tělesné výchovy Jaromír Votík.
"Šlo nám tehdy o radost z pohybu, ze sportu, z party a současně samozřejmě o radost z úspěchů," vzpomínal při přebírání pamětní medaile Jaroslav Lacina na počátky vysokoškolského sportu.
Poslední rozloučení s Jaroslavem Lacinou se koná na Ústředním hřbitově v Plzni v úterý 19. června ve 12:30.
