Kombajny a sekačky jsou v suchu pod střechou a farmáři vyhlížejí kousek modré oblohy. Deštivé počasí posledních dnů brzdí letošní žně. Víc než zpoždění ale trápí zemědělce vysoká vlhkost, která brání dozrávání obilí. "Počasí je letos úplně opačné, než bychom potřebovali," říká ředitel Zemědělského družstva vlastníků ve Štichovicích Václav Bulín.
První ránu zasadily úrodě únorové holomrazy, další květnové sucho. "Zřejmě budeme mít nejhorší výnosy od roku 2003, kdy bylo extrémně sucho. Výnosy ozimého ječmene máme jen lehce přes tři tuny z hektaru," srovnává vedoucí zemědělské výroby nezvěstického Alimexu Petr Saro.
Podobně to vypadá i s řepkou. "Navíc kvůli vysoké vlhkosti nejsou spodní patra ještě úplně zralá a horní patra už začínají porůstat. Takže musíme sklízet horší kvalitu a rostou nám náklady za dosoušení," popisuje Petr Saro.
Stejně mluví i místopředseda krajské agrární komory a šéf Kladrubské a. s. František Klíma. "Letošní výnosy u řepky budou průměrné až podprůměrné. Neudělají ani dvě a půl tuny," předpokládá Klíma.
Horší výsledky sklizní se už nyní odrážejí do výkupních cen obilí a řepky. "Stoupají dost dramaticky nahoru," potvrzuje Václav Bulín
Krmné obilí se již teď pohybuje přes pět tisíc korun za tunu. Řepka se vyšplhala ke 13 tisícům. U potravinářského obilí zatím zpracovatelé konkrétní ceny neoznámili. "Podle neoficiálních informací by se pšenice měla vykupovat kolem 5 600 korun. To je o cca šest set dráž než loni po žních," vyčíslil ředitel štichovického družstva.
Vysoké ceny zvlášť u krmných plodin ještě víc zhorší situaci pro živočišnou výrobu. "V kombinaci s neustále klesající výkupní cenou za mléko to může být pro řadu menších chovatelů až likvidační," uvažuje Bulín.
Kvůli úbytku prasat a skotu se pěstuje méně krmných plodin
Tuzemští zpracovatelé nyní vykupují litr mléka v průměru za 7,20 korun, německé mlékárny dávají o dvacetník víc. "Výrobní náklady se přitom pohybují kolem osmi korun," dodává Bulín. Nejméně zatím dostávali farmáři za mléko před třemi lety. Řadě z nich se tehdy zmenšila nebo zcela vybila stáda. Počet skotu v regionu tenkrát klesl na hranici 155 tisíc kusů.
Ještě razantněji ovšem ubylo prasat - za posledních 12 let o více než polovinu. Hlavním důvodem je dovoz levnějšího vepřového z Německa a Holandska. Vzhledem k úbytku prasat a skotu pěstují zemědělci méně krmných plodin. Zároveň se zmenšila plocha osázená bramborami - od roku 2000 o tři čtvrtiny.
"Důvodem je dovoz levných konzumních brambor ze zemí EU," říká Jiřina Jandová z Okresní agrární komory Klatovy. Na Klatovsku, tradiční bramborářské oblasti, je nyní pěstuje jen deset podniků a pouze na průmyslové využití a sadbu.
Celkově nyní osívají zemědělci o pětinu menší pole než před 12 lety. "Při současné dotační politice je výhodnější ornou půdu zatravnit," přiznává Klíma. S minimálními náklady totiž zůstane družstvu téměř celá dotace. Jistotou je i cenově stabilní řepka.
V roce 2000 byla žlutá sedmina západočeských polí, letos již celá pětina. Dál se řepková pole už zvětšovat nemají. "Orné půdy nepřibývá. Navíc poslední dva tři roky jsou fenoménem bioplynové stanice, které potřebují kukuřici, žito a další energetické plodiny," dodává František Klíma.
