Sochař Václav Česák se sochou Panny Marie, kterou vytvořil pro kostel na Zelené Hoře.

Sochař Václav Česák se sochou Panny Marie, kterou vytvořil pro kostel na Zelené Hoře. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Kostel na Zelené Hoře bude mít madonu se sekerou zaťatou v ruce

  • 0
Zámecký kostel na Zelené Hoře u Nepomuku bude mít opět svou madonu. Jejím autorem je sochař Václav Česák. Dílo se veřejnosti poprvé představí 3. července při inaugurační slavnosti. Poprvé od války také budou zpřístupněny sklepy hradu a takzvané srdce Zelené Hory.

„Minulý rok se v kostele po 66 letech konala mše svatá. Při té příležitosti jsme si řekli, že by se sem mohla vrátit mariánská socha,“ popisuje nepomucký kněz Vítězslav Holý, jak nápad vznikl.

Původní gotická Zelenohorská madona se momentálně nachází na hlavním oltáři františkánského kláštera ve Vídni. Barokní kopie je v Neurazech. Původně se uvažovalo o tom, že právě ona by se na Zelenou horu mohla vrátit. „Nakonec jsme ale od toho upustili. Lidé v Neurazech už jsou na ni zvyklí, chyběla by jim,“ vysvětluje Holý.

Nakonec tedy vznikla třetí, současná verze. „Při zpracování jsem se snažil o moderní figurativní tvorbu. Myslím si totiž, že by měla něco vypovídat o době, kdy vznikla. Samozřejmě jsem se jí ale snažil dodat všechny atributy, které měla původní gotická Panna Marie. Má tedy žezlo i svatozář s dvanácti hvězdami vyzdobenými korunkou,“ říká sochař Václav Česák.

Poprvé od války se letos otevřou hradní sklepení

Zelenohorská madona se může pochlubit i velkou zvláštností. Je nejspíše jediná svého druhu, která má do ruky zaťatou sekyrku.

„Je to symbol, který vychází z legendy. Podle ní bratři Šternberkové, kteří byli protestantské víry, nařídili, aby byla socha zničena. Nepodařilo se jim ji spálit. Proto nařídili katovi, aby ji rozsekal. Když do ní poprvé ťal, ochrnul,“ vypráví Václav Česák.

Sochu odlili z bronzu ve slavné norimberské slévárně. Zde vznikl například pomník Radeckého nebo socha Karla IV. u Prašné brány. „Dílo jsem tvořil asi tři čtvrtě roku. Byla to poměrně náročná práce,“ dodal Česák.

Náklady na pořízení sochy se pohybovaly kolem 200 tisíc korun. Kromě obce Klášter, do jehož katastru kostel spadá, se na financování podílel i Plzeňský kraj a další přispivatelé.

Letos poprvé od druhé světové války se lidé budou moci podívat do srdce původního hradu na Zelené hoře a do hradních sklepení. Veřejnosti jinak uzavřený zámek se na začátku července mimořádně otevře na čtyři dny. Kromě zámeckých sálů lidé uvidí nejtajemnější část původního sklepení s takzvaným srdcem Zelené Hory a s vězením šíleného Ferdinanda ze Šternberka.