Ředitelka plzeňské knihovny Helena Šlessingerová ukazuje jeden z komiksů. O

Ředitelka plzeňské knihovny Helena Šlessingerová ukazuje jeden z komiksů. O takovéto knihy mají čtenáři - děti i dospělí - v poslední době velký zájem. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Že lidé nečtou? Opak, knihovna v Plzni půjčuje knih čím dál více

  • 1
Je to zázrak nebo paradox. V době, kdy se u lidí vytrácí chuť číst, plzeňská knihovna prochází úspěšným obdobím. Počet lidí, kteří si v Plzni půjčují knihy, roste. Loňský mimořádný počet více než 28 tisíc registrovaných čtenářů je letos už nyní překonán.

Nárůst počtu čtenářů je mimo jiné důsledek aktivit nebo nových služeb, kterými se Knihovna města Plzně snaží lidi přitáhnout. A není toho málo. Od akce, při které berou čtenáři knihy a vycházku přes nabídku komiksů až po elektronické čtečky.

Knihovna letos slaví 135. výročí

Knihovna města Plzně patří mezi nejstarší kulturní instituce v Plzni. Činnost zahájila na konci roku 1876 jako Obecná knihovna města Plzně. Knihovna má 95 zaměstnanců a sídlí ve 22 budovách.

Kromě ústřední budovy má pět obvodních knihoven, v Lobzích, Bolevci a na Vinicích další tři knihovny s celotýdenním provozem, Hudební a internetovou knihovnu na Slovanech, 12 malých poboček a bibliobus s deseti zastávkami.

Knihovna si navíc skvěle vede v nejrůznějších celorepublikových soutěžích. Čtvrté místo získala v červnu v klání Kamarádka knihovna o nejlepší veřejnou knihovnu pro děti, v říjnu se dostala do šestice nejlepších v soutěži Městská knihovna roku.

"Pro nás je důležité, že jsme předstihli velmi kvalitní Knihovnu Jiřího Mahena v Brně," uvedla ředitelka plzeňské knihovny Helena Šlesingerová.

Úspěchy knihovny souvisí s tím, že se jí daří nejenom udržet stávající, ale i získávat nové zákazníky. Loni například překonala své historické rekordy. Měla totiž přes 28 tisíc registrovaných čtenářů, více než 360 tisíc návštěvníků, 1,2 milionu výpůjček a uspořádala téměř osmnáct stovek kulturně-vzdělávacích akcí.

Trend letos pokračuje, ačkoliv některé statistiky ovlivní rekonstrukce, se kterými se musela knihovna vypořádat. "Některé velké pobočky jsme měli třeba dva měsíce zavřené, což se do součtů promítne. Ale přes to všechno počet čtenářů máme už v tuto chvíli vyšší než loni," prohlásila Helena Šlesingerová.

Nabízí i Hamleta jako komiks

K růstu návštěvnosti knihovně pomáhá například i rozsáhlá sbírka stovek knižních komiksů. Najdou se mezi nimi i slavná díla, jako Shakespearův Hamlet, Mistr a Markétka od Michaila Bulgakova nebo Cervantesův Don Quijote. Zájem o komiksy rostl zároveň s nabídkou. Jakmile se rozšířila, poptávka po komiksech několikanásobně vzrostla a ročně si pro ně přichází tisícovky lidí.

Dnes má knihovna i sedm exemplářů od každého ze tří dílů komiksové trilogie ze života Aloise Nebela, což je dílo, které nedávno proslavil nový film. Ředitelka potvrdila, že komiksy pro dospělé si získávají popularitu.

"Ale ony jsou poměrně drahé. Aby si je kupoval jednotlivec je docela finančně náročné. Nám se podařilo vybudovat velkou sbírku a tu využívají například i studenti Ústavu umění a designu," sdělila Šlesingerová. Ta připouští, že v tomto případě může roli hrát i to, že zvládnout knižní komiks je pro některé lidi prostě jednodušší, než se prokousat tlustým románem.

Horkou novinkou je půjčování elektronických čteček

Jako pozoruhodnou novinku, zprostředkující čtení v digitální formě, knihovna nabízí od začátku listopadu k zapůjčení elektronické čtečky. S nimi poskytuje také základní balík stovky knih v elektronické podobě a informace, kde lze další e-knihy získat ke stažení.

"Přístroje umožňují nastavení takové velikosti písma, která uživateli vyhovuje," konstatovala ředitelka. Elektronické čtečky poskytuje pobočka plzeňské knihovny - Hudební a internetová knihovna na Slovanech. Čtečky se půjčují starším 18 let na dobu dvou týdnů, kterou je možné prodloužit. Při zapůjčení čtečky knihovna nepožaduje kauci, ale případné poškození má právně ošetřeno.