Už nyní je jisté, že pro akademický rok 2017/2018 nevypíše plzeňská fakulta přijímací zkoušky pro učitelství pro střední školy u oborů anglický jazyk, fyzika, chemie, biologie, informatika, geografie, psychologie.
Dočasně se na ně rozhodla rezignovat po kritice akreditační komise, od té doby pracuje intenzivně na zlepšení situace.
„Je jisté, že minimálně rok výpadek potrvá. Budeme se ale snažit, aby minimálně u poloviny oborů byl pouze jednoletý,“ konstatuje děkan Fakulty pedagogické ZČU Miroslav Randa.
Pedagogická fakulta si letos nechala vypracovat analýzu potřebnosti učitelů všech oborů mezi lety 2018 až 2024 v jednotlivých stupních školství. Ukázalo se, že nejvíce budou chybět kantoři vyučující český a cizí jazyk a také přírodovědné obory - matematiku, ale také biologii, chemii, fyziku nebo informatiku, a to na základních i středních školách.
Tedy zčásti i těch oborů, do nichž fakulta nebude moci příští rok uchazeče přijímat. Pro každou z těchto specializací to znamená výpadek zhruba třicet pedagogů.
„Nedostatek těchto pedagogů je už nyní a situace se ještě zhorší. Tyto předměty na školách učí zkušení učitelé, kteří jsou ve vyšším věku, zčásti přímo v penzijním. Někde je učí neaprobovaní učitelé,“ je si vědom Randa.
Blíží se navíc populační vlna, která se podle odhadů na druhý stupeň základních a později i na střední školy dostane za pět až deset let. Randa je přesvědčen, že situace je poměrně třaskavá. „Existuje souběh několika okolností. Kromě blížící se populační vlny také nedostatek zájemců o některé obory a zároveň problém, který řešíme s akreditací,“ konstatuje Randa.
Průzkumu se zúčastnilo 276 škol v Plzeňském a čtyřech nejbližších krajích. Celkem budou tyto školy potřebovat téměř 1600 kantorů. Vzhledem k tomu, že se ale zapojila zhruba polovina z celkového počtu vzdělávacích institucí, může být poptávka až dvojnásobná.
Pedagogická fakulta i z tohoto důvodu už od února intenzivně pracuje na zlepšení podmínek. U zmíněných sedmi oborů připravujících středoškolské učitele je hlavním úkolem zajistit takzvaného garanta.
„Na příslušných katedrách hledáme varianty řešení. Na některých je jeden či několik pracovníků, kteří by mohli ve velmi blízké době habilitovat,“ popisuje situaci Randa a dodává, že právě těm se nyní bude fakulta ve spolupráci s univerzitou snažit vytvořit co nejlepší podmínky.
Chceme zde udržet dobré učitele, říká rektor
Tam, kde by habilitace trvala příliš dlouho, se bude fakulta snažit získat garanty odjinud. Randa odhaduje, že to bude zhruba v polovině případů. Jakmile se podaří garanty získat, požádá fakulta znovu o akreditaci uvedených oborů.
„Západočeská univerzita v Plzni je v tom připravena fakultu finančně podpořit, aby mohla zvýšit svůj kvalifikační potenciál. Chceme zde udržet dobré učitele, kteří umí studenty zaujmout, ale musíme je umět motivovat, aby zůstali,“ říká k tomu rektor Miroslav Holeček a dodává, že problém otevřel diskusi o podfinancování pedagogických fakult napříč univerzitami.
Plzeňská fakulta mezi nimi drží neslavné prvenství ve výši průměrného platu, který je nejnižší ze všech pedagogických fakult v zemi. Činí měsíčně necelých 25 tisíc korun hrubé mzdy.
Roční rozpočet fakulty je nyní zhruba 40 milionů korun, v roce 2007 to přitom bylo ještě 95 milionů. „Při rozpočtu 40 milionů chceme další jednotky milionů z rozpočtu univerzity investovat cíleně do konkrétních aktivit,“ nastínil Holeček s tím, že peníze pocházejí zčásti ze strategických prostředků a zčásti z rezervních fondů.
