Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pod hladinou hracholuské přehrady zůstaly zbytky domů i nářadí zemědělců

Seriál   18:57aktualizováno  18:57
Hracholuská přehrada patří k dominantám Plzeňského kraje už víc než půl století. Pod její hladinou zmizely v šedesátých letech celé obce, největší byly Dolany s 23 obytnými domy. Ještě dnes mohou potápěči v hloubce spatřit pozůstatky některých stavení.

Pozůstatky statku se seníkem i vraky původních zemědělských strojů čekají na potápěče v hloubce kolem šestnácti metrů pod hladinou přehrady Hracholusky. Dostanou se sem jen s pomocí přesných souřadnic, pozůstatky bývalé obce Těchoděly není snadné najít.

Obec čítající jedenáct stavení musela stejně jako další ustoupit výstavbě hracholuské přehrady. Ta začala v roce 1959, plně napuštěná byla nádrž v roce 1964.

Fotogalerie

Publicista Radek Pecák připomíná ve své knize Fenomén Hracholusky, že kromě Těchoděl zmizely úplně Dolany u Stříbra s 23 obytnými domy a řadou chlévů, stodol a dalších stavení. Téměř zanikl i Butov u Stříbra. Pod vodou nenávratně mizí ještě 11 mlýnů a jiných vodních staveb, vodní elektrárna, víc než čtyři desítky převážně zemědělských usedlostí i dva mosty.

„Celkový počet odstraněných objektů včetně stodol, kůlen a chalup činí 140,“ píše Pecák. Vykácelo se na 25 tisíc stromů a 35 tisíc metrů čtverečných křovinných porostů.

Potápění s nádechem dobrodružství

Jaroslav Hudec, předseda plzeňského oddílu potápěčů OSAC, má za sebou víc než padesát ponorů na Hracholuskách. Oblast Těchoděl patří k těm nejoblíbenějším, na rozdíl od ostatních zaniklých míst přehrady tady ještě jsou patrné pozůstatky dřívějšího života.

„Když se člověk dozví něco o historii toho místa, kde kdo bydlel, ponor nabývá na autentičnosti. Když pak narazíme na zbytky lidských výtvorů, má to nádech dobrodružství,“ svěřuje se se svými dojmy Hudec. Přirovnává pocity k nočnímu putování. Je to, jako když jdete v noci po lese a narazíte na opuštěné stavení. „Taky přemýšlíte, jestli ho máte prozkoumat, jestli tam na vás někdo nevybafne...“

Přímo naproti cípu nedaleko hráze, v němž se nachází loděnice TJ Slavoj Plzeň, nám ukazuje místo, kde se skrývá ten největší „poklad“, torzo statku, který si potápěči z neznámého důvodu překřtili na Krausův.

Zaniklá místa

„Tady jsou ještě viditelné části zdí, sklepení, do kterého se dá vplavat, část bývalé studny i původní nástroje, třeba kus koňského postroje nebo hrabací stroj,“ jmenuje Hudec a dodává, že sám jednou svůj ponor strávil na střeše bývalého seníku. Ač zdi už byly rozebrané, střecha s původními taškami i nosné piloty zůstaly. „Držel jsem se střechy a přemýšlel, jak tam kdysi dávno bývalo hospodářství,“ líčí Hudec.

Tento statek je ale výjimkou, drtivou většinu stavení v Těchodělech i dalších obcích si totiž lidé před vystěhováním rozebrali.

„Zkázu obce zahájily bourací práce domů. Všichni, ač mnohdy se slzami v očích, přiložili ruku k dílu. Z vybouraného materiálu se mnohdy stavěly chaty a domy v okolních vesnicích. Dům, ve kterém byl místní národní výbor a klubovna modelářů, stojí jako přesná kopie v Rájově,“ vylíčil zánik obce Dolany jeden z mála žijících pamětníků Vladimír Lihun.

Jeho vyprávění bylo součástí projektu mapujícího historii Mže, neboli Černé řeky, za nímž stojí Jan Míkovec a Jan Václav.

Torza stavení jsou v hloubce, kde je tma

Lihun se svou rodinou patřil k těm, kteří se do oblasti přistěhovali po odsunu Němců. Dnes devětasedmdesátiletý muž se narodil v Rokycanech, do Rájova se s rodiči přistěhoval v osmi letech. „Do Dolan jsem chodil velmi často, byla tam skvělá parta přátel,“ vyprávěl Lihun. Vybavoval si, jak se v obci hrál volejbal, v zimě se zase chodilo na řeku hrát hokej a bruslit.

Zbytky obce se dnes nacházejí sedmnáct až osmnáct metrů pod hladinou. V profilu dna přehrady dokážou potápěči rozeznat i původní koryto Mže. To se nachází hlouběji, asi 25 metrů pod hladinou.

„Právě kvůli tomu, že jsou pozůstatky vesnic tak hluboko, je těžké je najít. Je tam tma, člověk si musí svítit lampami,“ vysvětluje Jaroslav Hudec. Z tohoto důvodu si potápěči předávají informace, jak přesně se dostat k „zachovalému“ statku v Těchodělech.

Plány na stavbu přehrady se začaly rýsovat už v padesátých letech, místním o tom ale nikdo neřekl. „Pamatuji si, že ještě v roce 1956 nebo 1958 dostal v Dolanech jeden majitel domu stavební povolení na nový krov a střechu,“ líčil pan Lihun v knize Fenomén Hracholusky. Stavět se přitom začalo už v roce 1959.

Lidé z postižené oblasti se pak přestěhovali do nově postavených bytů v Pňovanech, Stříbře, Lipně a Čerňovicích.

Hracholuská přehrada

Hracholuská přehrada





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otevření cyklostezky vedoucí z Domažlic na hranici s Německem.
Na mezinárodní cyklotrasu z Plzně do Německa se napojí Stod a Luženičky

Jihoplzeňský Stod a Luženičky na Domažlicku chtějí vybudovat cyklostezku, která se napojí na mezinárodní trasu z Prahy přes Plzeň do německého Regensburgu....  celý článek

Bývalý hoteliér David Zdrha z Nezvěstic se živí stříháním ovcí. (17.8. 2017)
Krize mu změnila život, bývalý hoteliér se živí stříháním ovcí

Během ekonomické krize odjel podnikatel David Zdrha z Plzeňska na dovolenou na Nový Zéland, tam ho zaujalo stříhání ovcí a udělal si kurz. Nyní už zvládne...  celý článek

Požár v panelovém domě v Plzni na Košutce zřejmě způsobila powerbanka. (22. 8....
Hasiči evakuovali čtyřicet lidí, noční požár způsobila powerbanka

Tři hasičské jednotky vyjely v noci k požáru panelového domu v Plzni na Košutce. Černý kouř vyhnal z bytů čtyřicet lidí, lékaři ošetřili dvě ženy. Požár...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.