"Důvodem je hlavně menší administrativní zátěž při zaměstnávání lidí z Unie," vysvětlil mluvčí úřadu práce v Plzni Tomáš Moravec.
Občané EU totiž nepotřebují pracovní povolení, jejich zaměstnavatel pouze odevzdá úřadu práce takzvanou informační kartu cizince.
Zatímco v březnu 2008 pracovalo v Plzni 1 768 Ukrajinců a v Plzeňském kraji jich byly zhruba dva tisíce, dnes úřad práce podle Moravce eviduje jen 237 pracovních povolení pro Ukrajince.
"V době ekonomického boomu tu bylo hodně lidí z Mongolska a z Vietnamu, dnes nemá z těchto zemí pracovní povolení nikdo. Jsou tu jen Vietnamci na živnostenské listy nebo na obchodní smlouvy. Mnozí jsou tu už dlouho a těm pak už stačí také jen informační karta," popsal Moravec.
Například Ukrajinci musí dokládat vzdělání, takže součástí žádosti musí být například ověřený výuční list, navíc na žádost dávají kolek a vyřizování jde zdlouhavěji ve správním řízení, kde platí třicetidenní lhůty. Podle Moravce se změnily i počty cizinců z EU, přičemž v kraji tradičně vždy působilo mnoho Slováků.
"Nejvyšší počty lidí z EU byly v kraji v roce 2008, tedy v době největšího ekonomického boomu. V březnu jich úřad práce evidoval 15 805, pak nastal pozvolný pokles pokračující do roku 2010, kdy jich v kraji v únoru bylo 9 693. V letech 2010 a 2011 se počty pohybovaly zhruba v rozmezí 10 500 až dvanáct tisíc," popsal Moravec.
Teď je pracovníků z EU v kraji 13 824. Pracují hlavně v dělnických profesích na montážních linkách. "Máme ale v kraji relativně dost pracovníků z Německa, kteří jsou v managementech firem, které zde mají zastoupení, počítají se na stovky," připomněl Moravec.
Řada firem ovšem má stále zájem o některé pracovníky z třetích zemí.
"Leckde hledají odborníky a pak jim vyšší administrativa nevadí. Například plzeňské jaderné strojírenství má ruského vlastníka, a proto tam nejsou výjimkou pracovníci z Ruska, podobné je to s japonskými firmami, kde jsou Japonci na manažerských postech," dodal Moravec.
