Plzeňské biskupství podalo v rámci církevních restitucí 267 žádostí, prostřednictvím kterých usiluje v Plzeňském a Karlovarském kraji o vydání 7288 hektarů půdy a 37 většinou zdevastovaných budov. Kolem sedmdesáti žádostí o pozemky skončí u soudu. Církev se bude snažit vysoudit půl procenta půdy, o kterou usiluje.
„Snažili jsme se o minimální počet žalob, se všemi jsme se chtěli domluvit, proto jsme navrhovali například výměny. Od vymáhání části majetku jsme dokonce upustili,“ uvedl Jan Klail, který biskupství u soudu zastupuje. Církev podle něj nebude usilovat například o vydání dvou uměleckých děl.
Katolíci se také domluvili se zhruba dvěma desítkami obcí, že když církev stáhne nebo vůbec nepodá žalobu, získají obce nevyužívané kostely a budou o ně pečovat.
Na bývalých církevních pozemcích budou domy
Svůj kostel tak už mají například v Dalovicích, Děpoltovicích či Nové Roli na Karlovarsku. Kancléř Biskupství plzeňského Ján Grajcár prozradil, že v jednání je převod kostela v Údrči.
Na nabídku církve už kývli například v Útvině. Starostka Lenka Straková potvrdila, že církev se vzdala nároků na pozemky, které jsou pro rozvoj obce zásadní. „Chceme parcely zasíťovat a nabídnout pro stavbu rodinných domků. Do projektu už jsme vložili nemalé peníze,“ uvedla.
Nejvíc soudních sporů je kvůli porušení takzvaného blokačního paragrafu, kdy někdo požádal o vydání půdy a stát ji vydal, i když měla být blokovaná pro budoucí vypořádání církevních restitucí. Kdyby tedy byly restituce vypořádány hned po roce 1989, kdy se to plánovalo, žádné žaloby by soudy v západních Čechách řešit nemusely.
Klail popsal jeden krajní případ, kdy měsíc předtím, než Biskupství plzeňské podalo žádost o vydání pozemku, Státní pozemkový úřad umožnil prodej této nemovitosti fyzické osobě.
Ta je nyní v obtížné situaci, protože byla ujištěna, že stát může pozemek prodat. Ten tak vyinkasoval peníze a nový majitel složitě hledá cestu, jak problém vyřešit. „Církev tedy žaluje stát, že pozemky byly neplatně převedené, a když bychom byli úspěšní, mohla by církev o pozemky požádat znovu,“ popsal Klail, který prý neví, jestli byly pozemky vydány omylem nebo záměrně.
„A pak ze strany soudců slýchám apely, abych žaloby stáhnul, že církev má být chudá a vůči lidem citlivá. Měli by spíš mluvit o tom, proč stát, potažmo jeho úředníci, nejsou slušní a prodávají to, co na prodej není,“ uvedl Klail.
A jak podle něj dopadnou fyzické osoby, jejichž pozemky církev vysoudí? „Musí požadovat náhradu na státu a církev se pak s nimi může domluvit, že jim pozemky pronajme nebo v krajním případě prodá,“ dodal Klail.
Ne všichni si ale na církevní restituce stěžují. „Jeden soukromý zemědělec je naopak nadšený, že si konečně pronajal půdu od církve, protože stát se s ním nebavil a pronajal ji raději velké firmě,“ podotkl Klail.
