Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na západě Čech chce církev vyřešit restituce s minimálním počtem žalob

  9:15aktualizováno  9:15
V Plzeňské diecézi, kam patří Plzeňský i Karlovarský kraj, se katolická církev v otázce církevních restitucí vydala cestou co nejmenšího počtu žalob. Třeba o umělecká díla vůbec usilovat nebude.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Plzeňské biskupství podalo v rámci církevních restitucí 267 žádostí, prostřednictvím kterých usiluje v Plzeňském a Karlovarském kraji o vydání 7288 hektarů půdy a 37 většinou zdevastovaných budov. Kolem sedmdesáti žádostí o pozemky skončí u soudu. Církev se bude snažit vysoudit půl procenta půdy, o kterou usiluje.

„Snažili jsme se o minimální počet žalob, se všemi jsme se chtěli domluvit, proto jsme navrhovali například výměny. Od vymáhání části majetku jsme dokonce upustili,“ uvedl Jan Klail, který biskupství u soudu zastupuje. Církev podle něj nebude usilovat například o vydání dvou uměleckých děl.

Katolíci se také domluvili se zhruba dvěma desítkami obcí, že když církev stáhne nebo vůbec nepodá žalobu, získají obce nevyužívané kostely a budou o ně pečovat.

Na bývalých církevních pozemcích budou domy

Svůj kostel tak už mají například v Dalovicích, Děpoltovicích či Nové Roli na Karlovarsku. Kancléř Biskupství plzeňského Ján Grajcár prozradil, že v jednání je převod kostela v Údrči.

Na nabídku církve už kývli například v Útvině. Starostka Lenka Straková potvrdila, že církev se vzdala nároků na pozemky, které jsou pro rozvoj obce zásadní. „Chceme parcely zasíťovat a nabídnout pro stavbu rodinných domků. Do projektu už jsme vložili nemalé peníze,“ uvedla.

Nejvíc soudních sporů je kvůli porušení takzvaného blokačního paragrafu, kdy někdo požádal o vydání půdy a stát ji vydal, i když měla být blokovaná pro budoucí vypořádání církevních restitucí. Kdyby tedy byly restituce vypořádány hned po roce 1989, kdy se to plánovalo, žádné žaloby by soudy v západních Čechách řešit nemusely.

Klail popsal jeden krajní případ, kdy měsíc předtím, než Biskupství plzeňské podalo žádost o vydání pozemku, Státní pozemkový úřad umožnil prodej této nemovitosti fyzické osobě.

Ta je nyní v obtížné situaci, protože byla ujištěna, že stát může pozemek prodat. Ten tak vyinkasoval peníze a nový majitel složitě hledá cestu, jak problém vyřešit. „Církev tedy žaluje stát, že pozemky byly neplatně převedené, a když bychom byli úspěšní, mohla by církev o pozemky požádat znovu,“ popsal Klail, který prý neví, jestli byly pozemky vydány omylem nebo záměrně.

„A pak ze strany soudců slýchám apely, abych žaloby stáhnul, že církev má být chudá a vůči lidem citlivá. Měli by spíš mluvit o tom, proč stát, potažmo jeho úředníci, nejsou slušní a prodávají to, co na prodej není,“ uvedl Klail.

A jak podle něj dopadnou fyzické osoby, jejichž pozemky církev vysoudí? „Musí požadovat náhradu na státu a církev se pak s nimi může domluvit, že jim pozemky pronajme nebo v krajním případě prodá,“ dodal Klail.

Ne všichni si ale na církevní restituce stěžují. „Jeden soukromý zemědělec je naopak nadšený, že si konečně pronajal půdu od církve, protože stát se s ním nebavil a pronajal ji raději velké firmě,“ podotkl Klail.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.