mrtvý les nad pramenem Vltavy

mrtvý les nad pramenem Vltavy | foto: Vít Štěpánekpro iDNES.cz

Zákon z dílny kraje má přinést na Šumavu převrat. I v boji s kůrovcem

  • 0
Na Šumavě to vypadá na velký zlom. Dosavadní poměry v Národním parku a přístup ke kůrovcové kalamitě se zřejmě od základů změní. Nová pravidla má mimo jiného určit i zákon o národním parku, jehož základ připravil Plzeňský kraj.

Několik pokusů přijmout podobný zákon se odehrálo i v minulosti. Nyní poprvé je reálné, že bude přijat, protože se k němu hlásí ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) a hodlá návrh předložit jako návrh vládní. Normu chce mít připravenu do konce roku, aby v polovině příštího roku platila.

Po zhruba osmi letech, kdy se vedení parku dařilo prosazovat, aby v nejcennějších oblastech Šumavy měla hlavní slovo příroda a člověk do ní nezasahoval, dochází po nástupu nové vlády k radikální změně kurzu.

Zastánci dosavadního přístupu k přírodě v rezervaci, jako například Jaromír Bláha z Hnutí Duha, se domnívají, že se rozhoduje o samotném smyslu existence národního parku.

HROZBA PRO PARK?

Jaromír Bláha (Hnutí Duha): "Pokud by takový zákon poslanci přijali, navrhneme zrušení parku. Nemělo by cenu si hrát na něco, co by tu nebylo."

Především kvůli rozšíření kůrovce je vedení správy parku tlačeno ke změně praxe.

Vedení Plzeňského kraje správce dlouho kritizuje, stejně jako politici z jižních Čech. Plzeňský kraj proto přichystal návrh zákona, kterým chtěl původně dokonce o více než polovinu zmenšit rozlohu národního parku. O to už nyní neusiluje hlavně proto, že většina šumavských obcí stojí o značku národního parku.

„Ministr životního prostředí nám sdělil, že chce, aby byl zákon schválen a náš připravený návrh si vezme jako základ pro jednání,“ prohlásil krajský radní pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD).

Ten tvrdí, že návrh prosazuje například oddělení chráněné krajinné oblasti Šumava od národního parku. Návrh počítá také se zavedením čtyř místo dosavadních tří zón, což jsou oblasti s různým stupněm ochrany přírody, přičemž první zóna je chráněna nejpřísněji.

Petr Smutný předpokládá, že ve třech zónách by byla ochrana mírnější. „Protože pod hranicí horského lesa jsou většinou člověkem pozměněné smrkové monokultury a ty si speciální ochranu nezaslouží. Ve druhé a třetí zóně by tedy měl platit hlavně lesní zákon a pouze v první zóně zákon o ochraně přírody,“ sdělil Smutný.

Kácení i v nejpřísněji chráněných zónách

Radní se domnívá, že bude nutné i v nejpřísněji chráněných prvních zónách proti kůrovci zasahovat. Tedy že se tam bude kácet. „Zejména tam, odkud může škůdce přeletět do lesů jiného vlastníka,“ konstatoval Petr Smutný.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který se problematikou národního parku dlouhodobě zabývá, se domnívá, že se ministr životního prostředí v situaci ještě zcela neorientuje.

„Zatím se zdá, že nepochopil, o co na Šumavě jde. Staví spor mezi člověka a kůrovce. Možná nechápe, že v podstatě i kůrovec a divoká příroda přitahuje lidi. Nebo že je z toho možné profitovat víc, než z těžby dřeva,“ řekl Jaromír Bláha. Ten se domnívá, že návrh zákona z dílny Petra Smutného rezervaci ohrožuje. „Viděl jsme ho a v podstatě znamená konec národního parku,“ sdělil Bláha.

Zástupce Hnutí Duha také upozornil, že návrh se například velmi liší od zákona o sousedním Národním parku Bavorský les. „To je v podstatě pravý opak. Rozdíl bije do očí,“ uvedl Bláha. Zdůraznil, že v Bavorsku je prvním cílem parku ochrana vývoje přírody, druhým výzkum a třetím turistický rozvoj. „A pokud se dva cíle dostanou do střetu, má přednost ten, který je uveden dřív. Přesně tohle Šumavě dosud chybí.

Ale návrh Petra Smutného například v podstatě ruší bezzásahové zóny. To může souviset se snahou vytěžit maximum dřeva. Pokud by takový zákon poslanci přijali, pak navrhneme zrušení parku, protože nemá cenu si hrát na něco, co by tu nebylo. Byla by to škoda, protože toto území odborníci v celém světě vysoce hodnotí,“ konstatoval Jaromír Bláha.