Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šest procent dětí z Plzeňského kraje nezvládne základní školu

  8:53aktualizováno  8:53
Plzeňský kraj je v Česku čtvrtý nejhorší v počtu dětí, které opustí základní školu před jejím dokončením. Podle odborníků jsou to hlavně školáci ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Víc než šest procent dětí v Plzeňském kraji opustí brány základní školy předčasně poté, co musí opakovat jeden nebo dva ročníky.

V osmé třídě jich skončí kolem 4,5 procenta, 1,5 procenta dokonce už v sedmé. To je víc, než činí republikový průměr.

„S nedokončeným základním vzděláním mají v budoucnu velmi omezené možnosti,“ varuje Jitka Kylišová, terénní pracovnice společnosti Člověk v tísni. Tato organizace se snaží dětem na základním školách pomáhat, například formou individuálního doučování.

Ředitel plzeňské pobočky organizace Člověk v tísni Aleš Kavalír potvrzuje, že děti, které předčasně opouštějí základní školu, pocházejí většinou ze sociálně znevýhodněného prostředí. A i jejich rodiče mají nízké vzdělání.

„Ukazuje se jasná souvislost. Zejména Tachovsko je na tom znatelně špatně a podílí se hlavní měrou na výsledku kraje. Příčiny jistě souvisejí s historií a novoosídlováním území Sudet lidmi, kteří jsou na tom z hlediska vzdělání a sociální situace hůře, než je průměr v ČR,“ konstatuje Aleš Kavalír.

Školský systém klade vysoké nároky i na rodiče

Ředitel domažlické ZŠ v Komenského ulici Ivan Rybár vnímá, že přístup rodiny je tím stěžejním. Zatímco některé děti i poté, co musí nějaký ročník opakovat, zamíří po osmé třídě na některé odborné učiliště, jiné jdou rovnou na úřad práce.

„Celkově jsou to ale jednotlivé případy,“ ujišťuje Rybár s tím, že častěji třídu opakují školáci na druhém stupni.

Také z tachovské ZŠ Zárečná odchází část „propadlíků“ do učení. „Druhou možností je, že zákonní zástupci požádají, aby dítě mohlo základní vzdělávání ukončit, a my mu to umožníme,“ říká ředitel Zdeněk Hnát a dodává, že je minimum těch, kteří zamíří s nedokončeným základním vzděláním na úřad práce.

Kavalír upozorňuje, že školský systém klade vysoké nároky i přímo na rodiče. Mají pomoci dítěti s domácí přípravou nebo úkoly a stává se, že učivu přitom sami nerozumějí.

První náznaky, že dítě bude mít se zvládáním učiva potíže, se dají podle Jitky Kylišové odhalit už při zápisu. Řada dětí nastupuje do první třídy a umí číst a počítat, u těch ze sociálně vyloučeného prostředí jsou takové případy spíše vzácností.

„Zkušený kantor dokáže odhadnout už z prvních projevů, že zřejmě v budoucnu nějaký problém nastane. Možností je požádat o dodatečný odklad školní docházky. Většinou to ale příliš nepomůže,“ líčí své zkušenosti ředitelka 16. MŠ a ZŠ v Plzni v Resslově ulici Eva Peisarová.

Mohlo by pomoci i zrušení domácích úkolů

I ona vnímá rodinné prostředí jako stěžejní. Pokud rodiče k učení děti nemotivují, škola toho podle ní mnoho nezmůže.

„Ty děti jsou inteligentní, potenciál mají, ale od začátku nabírají ztrátu. Podíl na tom mají jednak rodiče, ale i samotná škola. Škola by měla být připravena na všechny děti a naopak nevyžadovat tolik, aby byly děti připraveny na školu,“ zamýšlí se Aleš Kavalír.

Pomoci by podle něj mohlo i zrušení domácích úkolů a celkově snížení nároků na domácí přípravu. Ze systémovějších řešení by viděl jako přínosné prodloužení školní docházky s přesahem do středního stupně jako před rokem 1990 a nepropadání zejména na prvním stupni.

Pokud dítě základní školu nedokončí, má v budoucnu velmi omezené možnosti uplatnění. „Pracovních pozic, které nemají požadavek na ukončení základního vzdělání, je velmi málo. Napadají mě třeba výkopové práce,“ říká Jitka Kylišová a dodává, že bez základního vzdělání nemůže člověk absolvovat ani řadu rekvalifikačních kurzů na úřadech práce.





Hlavní zprávy

Grafton Recruitment Praha
Inženýr kvality

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 50 000 - 70 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.