Podle šéfa krajské záchranné služby Romana Svitáka může lékař tak ihned zasáhnou a například provést výplach žaludku, což se dělá v případě, že posádka veze pacienta do plzeňské fakultní nemocnice třeba z Domažlicka.
„Výplach se dělá pěti litry solného roztoku, který se zavede do žaludku sondou, a vzniklý roztok se zase z pacienta vytahuje. Na závěr se sondou podá absorpční černé uhlí. To kdyby docházelo ještě k dalšímu vstřebávání jedu. Uhlí ho totiž na sebe naváže a jed neproniká dál do krevního řečiště,“ popsal Sviták.
Zejména využití přístroje při otravách houbami teď záchranáři ocení. V letošní houbařské sezoně zatím nevezli nikoho s vážnou otravou, ale mykolog Libor Hejl už zaznamenal případy, kdy se lidé na Plzeňsku přiotrávili nebo přinesli do poradny v košíku spolu s jedlými houbami i jedovatý druh.
Nedávno prý měl v mykologické poradně paní, která léta sbírá muchomůrku růžovku neboli masáka. Když jí ale kontroloval košík plný masáků, tak tam měla i dvě muchomůrky tygrované, kterými mohla přiotrávit celou rodinu. Houbařka pak reagovala tak, že už masáky sbírat nikdy nebude.
Jeden z houbařů se podle Hejla přiotrávil, když místo václavky obecné přinesl třepenitku svazčitou.
„Říkal, že je jídlo hořké, manželka mu radila, aby je nejedl, ale on to povařil a náležitě ochutil a pak prozvracel celou noc. Naštěstí není tato houba smrtelně jedovatá,“ popsal Hejl, kterému prý letos do poradny dorazili i houbaři, kteří přinesli plný košík vzácných pavučinců fialových.
Ty jsou nejen jedovaté, ale jsou navíc v červené knize chráněných druhů a nesmějí se sbírat. „Lidé to nemohou vědět, protože některé chráněné houby vůbec v atlase nejsou, tak jsem je poučil a příště už je neseberou,“ míní Hejl.
Nejlepší je zavolat lékaře do hodiny, radí šéf záchranky
Jeden z houbařů se podle něj letos přiotrávil po jedlém hřibu koloději, což je jeden z hřibů modráků, který je za syrova mírně jedovatý.
„Paní udělala manželovi řízky, které se smaží tak tři minuty, a pánovi bylo hrozně špatně. Paní totiž nevěděla, že modrající hřiby se nehodí k této úpravě, ale do smaženice, omáčky či guláše, musí se totiž alespoň 25 minut povařit,“ popsal Hejl.
Podle ředitele krajské záchranné služby Romana Svitáka při otravě nastupují zažívací potíže, tedy bolest břicha, zvracení, průjmy. Stav se může rychle zhoršovat až do poruchy vědomí, křečí a vzniku závažného šokového stavu. „Optimální je zavolat záchranáře do hodiny po začátku problémů,“ radí Sviták.
