Jirka se každým pohybem se propadal hlouběji. Pro jeho záchranu bylo nejdůležitější, že nezazmatkovali dva jeho o rok starší kamarádi - Antonín Bartoň a David Kmoch, kteří už chodili do první třídy.
"Chvíli jsme Jíru sami tahali ven, ale nešlo to. Zjistili jsme, že to sami nezvládneme. Běželi jsme proto pro pomoc k chatkám. Tam byla babička s dědou - děda spěchal do lomu na pomoc a babička zavolala policii. Utíkal jsem pak k cestě, abych hasičům ukázal, kam mají jet," líčil Tonda Bartoň.
Takový zásah nelze natrénovatPodle slov záchranářů neexistuje v kraji místo, kde by mohli zásahy v tekutém písku nebo bažinách bezpečně zkoušet. A není ani součástí žádného hasičského polygonu, kde se trénují například zásahy v hořících bytech nebo prolézání v plné výbavě s dýchacími přístroji zakouřenou dráhou, jaká je například v Plzni-Košutce. |
Hasič Robert Kučera vzpomíná, jak po vyhlášení poplachu čas pádil obrovskou rychlostí. "Měli jsme zprávu o dítěti, které se topí. Pochopitelně jsme si mysleli, že je to někde ve vodě," vypráví Kučera.
Cestou k místu museli násilím otevřít dvě zamčené závory na cestě k lomu. Až u něj zjistili, že patnáct metrů pod úrovní okolního terénu je bahnité dno a v něm je dítě zapadlé po hrudník v jílu, který ho stále více vtahuje do hloubky.
Chataři a zvědavci běželi pro prkna a podlážky, aby se hasiči dostali po bahně k dítěti. Deset mužů se muselo spolehnout jen na sílu svých rukou a důvtip.
"Techniku jsme nemohli použít žádnou. Kolem tělíčka se muselo strašně opatrně, abychom mu ještě neublížili. Když strčíte lopatu do bahna a chcete zapáčit, tlak z ní se samozřejmě přenese na tělo. Odehrávalo se to po malých kouskách. Musely se dělat dvě části výkopu kolem klučiny současně, protože kdyby se udělala jenom jedna a s druhou se čekalo, tak se to zase hned zavře," popisuje boj o chlapcův život Kučera.
Hrozilo, že v bahně uvíznou i hasiči
Protože i podlážky, na kterých hasiči stáli, se neustále propadaly do bahna, záchranáři museli současně hlídat, aby v bezedném bahně neskončili sami.
Akci komplikovalo, že při vyhrabávání zkroucených nohou dítěte se chlapec dál propadával do hlubších vrstev písku a bahna. Tento proces hasiči zastavili tak, že hocha upevnili do záchranného opasku a při vyhrabávání jistili lanem.
Nezraněného, ale notně prochladlého klučinu převzali pak lékaři. Dva sedmiletí školáci, kteří přivolali pomoc, jeli do Tlučné společně s hasiči jejich velkým autem. "Mamina se doma nejdřív trošku zlobila. Pak zavolal táta kluka, co se topil v jílu, a říkal, aby mi nehubovala, že jsme Jírovi zachránili život," vzpomíná Antonín Bartoň. Kromě toho, že se oba jedničkáři stali ve škole hrdiny, dostali pak ještě odměnu od starosty Stanislava Volfa i od hasičů.
"A hasičům Zlaté záchranářské kříže ze srdce přeji," řekl starosta Stanislav Volf.
