Epidemii salmonelózy, jaká v regionu nebyla minimálně posledních patnáct let, způsobily špagety „á la carbonara“ s parmezánem, anglickou slaninou a vejcem.
Hygienici pak rozjeli pátrání po tom, odkud se salmonela do jídla dostala. Rozbory desítek odebraných vzorků potvrdily, že nebezpečná bakterie skutečně byla v pokrmu jako takovém a nacházela se také na skořápkách vajec.
„Ostatní rozbory, ať už výtěry od zaměstnanců, stěry z prostředí té vývařovny i další použité ingredience, jsou všechny negativní. Bakterie se nenašla ani ve vejcích jako takových. To znamená, že zdravotní stav personálu je v pořádku, stěry z prostředí také. V pondělí ještě naši hygienici provedli celkovou kontrolu provozovny a dali souhlas k opětovnému provozování vývařovny,“ sdělil šéf Krajské hygienické stanice v Plzni Přemysl Tomašuk.
Veškeré materiály, které byly pozitivní, teď hygienici odeslali na Státní zdravotní ústav. Tam se budou vzorky porovnávat s rozbory materiálů odebraných u pacientů, kteří byli hospitalizováni. „Pro účely správního řízení vůči provozovateli je nutné, aby bylo prokázáno, že se jedná o identický kmen bakterie,“ doplnil Tomašuk.
Veterinární správa kontroluje i třídírnu vajec a chov nosnic
Vývařovna už se připravuje na obnovení provozu. „Doplňujeme zásoby a od středy začínáme fungovat naplno,“ řekl zástupce šéfa společnosti ZRTAS Pavel Dobiáš.
Firmě nyní hrozí pokuta, o níž hygienici pravděpodobně rozhodnou během dvou až tří týdnů. Sankce může dosáhnout částky až jeden milion korun.
Epidemie zaměstnala i Státní veterinární správu (SVS), protože se bakterie našly v ingredienci živočišného původu. Odborníci SVS proto provádějí kontroly a odběry vzorků v třídírně a balírně vajec v Praze a také v chovu nosnic v Ústeckém kraji, odkud použitá vejce pocházela.
„Kontrolou třídírny a odběrem vzorků vajec bylo zjištěno, že skořápky, ani vaječné obsahy nejsou kontaminovány bakteriemi Salmonella Enteritidis. Dále probíhá šetření v chovu, kde byly odebrány vzorky vajec i z prostředí. Výsledky laboratorního šetření budou známy v průběhu tohoto týdne,“ sdělil mluvčí SVS Petr Pejchal.
Epidemie salmonelózy začala v pátek 24. července, kdy vývařovna ZRTAS připravila a rozvezla přes 180 porcí špaget „á la carbonara“, a už v ten den večer onemocněli první strávníci.
Pacienti mohou žádat odškodnění, říká právník
Nakonec bylo nakažených přes 140, více než 70 lidí muselo být kvůli bolestem břicha a urputným průjmům hospitalizováno v Plzni a v Klatovech. Nyní zůstává v plzeňské fakultní nemocnici poslední pacient se salmonelózou.
Podle plzeňského právníka Štěpána Bednáře, mají lidé, kteří onemocněli salmonelózou při této epidemii, právo na odškodnění.
„Mohou požadovat nejen bolestné, ale také peníze, o které přišli, když byli na nemocenské. Tedy přesněji rozdíl mezi vyplacenou mzdou a částkou, kterou by dostali, kdyby chodili do práce. Mohou také žádat o vrácení peněz za pokrm, v němž salmonela byla, což ale samozřejmě nebude velká částka,“ uvedl Bednář.
Podotkl, že náhradu škody by teoreticky mohly žádat i zdravotní pojišťovny nakažených lidí. „Mohly by od viníka epidemie chtít, aby proplatil léčení nemocných,“ řekl Bednář.
Podle jeho slov je zatím velmi předčasné dělat v této kauze právní závěry. „Vývařovna se může případným pokutám a požadavkům na odškodnění bránit. A pokud byla salmonela v některé ze surovin, může se vývařovna takzvaně „hojit“ i na dodavateli. Zatím nelze vyloučit ani možnost, že ještě vzniknou spory, které bude muset řešit soud,“ míní Bednář.
